Regrese

Jsou  obrazy jako báseň, jeden za druhým, druhý za dalším i barvy, ale jinak to než popisně napsat neumím. Kdo z poetů, to ještě nezkusil – vřele doporučuji...zkusila jsem to, abych se zbavila hrozné úzkosti o své děti, že se jim něco stane, že si je nazasluhuju, že nejdřív musí být to špatné, aby přišlo dobré, vystupňovalo se mi to u nejmladšího...jednou jsem na něj 20 minut čekala a málem jsem se zhroutila, proto jsem šla - s touto obscesí - zkusit regresi – a hle co se mi objevilo?

Středověké tržiště

V šedi i barvách

Smrad, pach  i vůně, hlasy lidí

Žena sestupuje po dřevěných schodech z domku,

Přímo do tržiště

Který stojí na pilotech?

A nakupuje

Vrací se domů vystupuje pomalu po schodech

A z hrůzou v očích otevírá dveře

Je tam, uleví se jí...

CO?

Znovu tedy  po schodech dolů

Znovu nahoru

Úleva i strach při otvírání dveří

Je tam... Kdo?

A znovu po schodech dolů a nahoru...

Až po otevření  těch dveří poněkolikáté

A těch sestupů a výstupů..

Ho uvidí v posteli

Má velkou hlavu, malé tělíčko, Zrůda

Je to její dítě?

Když otvírá dveře, chce aby už tam nebyla ta její zrůda?

Nebo naopak se bojí, že už umřela?

Zase vystoupá po schodech z tržiště

Otevře se stejnými pocity jako už tolikrát v historii

Dýchá a potí se jako už milóny let

Svého života

A Zrůdička s velkou hlavou a dětským tělem je mrtvá

Sama sbije dřevěnou rakvičku, sama vykopá díru v polích

A zahrabe

Najednou vidí všude kolem pampelišky, pampelišky

Nádherné žluté, žluté, žluté

Strašná úleva a štěstí

Pomohl mi tento zážitek od mé obscese z velké části...