Co je pečínka z uloveného zajíce?

Co je pečínka z uloveného zajíce po třídenním lovu ve skalách mých hor?

Přichází za mnou poutník moudrost hledající. Děkuji mu za přinesené víno, neboť zde na horách nerodí se. Prý slyšel o tajných knihách moudrých, jež zde prý přechovávám. Je chladno v horách mých, proto do kamen přikládám, poutníka kryji kožkami zaječími a do noci odcházím..

Zalévám tam kedluben, zvláštní to odrůdu podobající se knize otevřené. Na jejích stránkách písmeny vyrůstají, v nichž obsažena veškerá LIDSKÁ moudrost světa. Čísti neumím, leč zalévám.

Chodí na ně totiž zajíci diví, jediní obyvatelé hor mých.. Jakmile zajíc takový kedluben pozře, pomate se a prchá do hor zpět zas. Vyhladovělé zešílevší zajíce pak po třech dnech lovím a pečínku chutnou z nich hotovím si....

Ráno ptá se zas mě poutník na knihy moudré.. Dělám, že němý jsem i hluchý, naznačuje mu, by sečkal. Po dnech několika vyhladoví poutník můj, i ukážu prstem chromým na jeho přikrývku a druhým do hor. Pochopí a na lov vyrazí mudřec ten.

Hledáním moudrosti zesláblý, mých hor neznalý zajíce nenachází, nýbrž bobky jen oněch jediných čtenářů, jichž tu plno. Konečně přehladov nají se, zešílí a do propasti padá.....

Já mrtvé pak poutníky sbírám a na topení suším, neboť kromě kedluben v horách mých ničeho neroste nic...