Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ořešák

16. 10. 2010
19
17
2885

Stojím sám, voják v poli,

zeširoka náruč ti otevírám,

rveš ze mě starý, pomačkaný šat

dřevěnou holí,

říkám si, tak ať!

 

Nitro mé navýsost máš rád,

list po listu potichu odumírám,

koho z nás víc to bolí?

Nehnu se, hrdě budu stát,

klidně dál mě mlať!


17 názorů

avox
22. 06. 2011
Dát tip
pěkně... statečný ořešák :-)) */

Bíša
18. 10. 2010
Dát tip
Má údajně nejdelší kořeny ze všech našich stromů...

díky za zastaveníčko!

Štírka
18. 10. 2010
Dát tip
celou dobu jsem cítila vůni roztloukaných čerstvých ořechů a svíravou chuť... pěkně píšeš ..t

renegátka
18. 10. 2010
Dát tip
pěkné*

se nezdáš, tedy...

baaba
17. 10. 2010
Dát tip
***** :)

koloušku, přesně tak, každý rok stejně...díky všem

koloušek
17. 10. 2010
Dát tip
Bude mít zase nové listy.T*

to mě vždycky dostane:)*

moorgaan
17. 10. 2010
Dát tip
a kazdy rok ten vyprask prezije:-))

salix
17. 10. 2010
Dát tip
myslím, že je to aj krásna metafora,ľudia ako stromy,krásne.

nostalgik
17. 10. 2010
Dát tip
Kdybychom mohli rozumět hlasu stromů... ty jim rozumíš... ***

Diana
17. 10. 2010
Dát tip
Také jsem měla svůj ořešák, kdysi, u babičky... Moc krásné vzpomínky mi tvá báseň o statečném, hrdém stromu vyvolala. ****

ArnieR
17. 10. 2010
Dát tip
Moc hezké obrazy. Díky za možnost nakouknout.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru