Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sežaluji
Autor
Amiška
Žaluji stromům
snad zříci se těla
snad zříci se duše
je to co sem chtěla
Žaluji stromům
a žaluju trávě
že ticho mě sžírá
a stravuje dravě
a nejsem už s tebou
a nemám už sebe
a cítím jen zčernalé,
ztracené nebe
Žaluju stromům
Jak pomoct by mohly??
snad kdyby jen chtěly
a větve by ohly
snad kdyby jen chtěly
a osleply duši
a umlkly srdce
co pomalu tuší
že skončil se příběh
a moje krev pláče
a doutná a prosí
jak raněné ptáče
Sem nepřítel básní
a trhám si žíly
a oči co zasní
se v záplavách skryly
Sem děravěč ticha
a vyzývač pekla
a maska mé hrdosti
stokrát už stekla
ty naivní holko
co prosila víly
a vzývala mraky
by v náruč tě skryly
ty hloupoučké děvče
co prožíváš drama
cos věřila směšně
že nebudeš sama
že duše se dotkly
a zahnaly chladno
a zahnaly pocit
že zemřít jde snadno
Žaluji stromům
a proklínám rána
kdy nemáš mě v sobě
je zavřená brána
Nemám už tělo
a došla mi slova
Sem ohraná deska,
co hrát chtěla znova
Žaluji stromům
a umřela hudba
…
žaluju stromům
žaluju stromům
žaluju stromům
žaluju
žaluju..