Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

žaluji

23. 10. 2010
6
0
824
Autor
Amiška

pro jedny kaštanové oči z kterých se podlamují kolena

Žaluji stromům

snad zříci se těla

snad zříci se duše

je to co sem chtěla

 

Žaluji stromům

a žaluju trávě

že ticho mě sžírá

a stravuje dravě

 

a nejsem už s tebou

a nemám už sebe

a cítím jen zčernalé,

ztracené nebe

 

Žaluju stromům

Jak pomoct by mohly??

snad kdyby jen chtěly

a větve by ohly

 

snad kdyby jen chtěly

a osleply duši

a umlkly srdce

co pomalu tuší

 

že skončil se příběh

a moje krev pláče

a doutná a prosí

jak raněné ptáče

 

Sem nepřítel básní

a trhám si žíly

a oči co zasní

se v záplavách skryly

 

Sem děravěč ticha

a vyzývač pekla

a maska mé hrdosti

stokrát už stekla

 

ty naivní holko

co prosila víly

a vzývala mraky

by v náruč tě skryly

 

ty hloupoučké děvče

co prožíváš drama

cos věřila směšně

že nebudeš sama

 

že duše se dotkly

a zahnaly chladno

a zahnaly pocit

že zemřít jde snadno

 

Žaluji stromům

a proklínám rána

kdy nemáš mě v sobě

je zavřená brána

 

Nemám už tělo

a došla mi slova

Sem ohraná deska,

co hrát chtěla znova

 

Žaluji stromům

a umřela hudba

 

 

 

žaluju stromům

žaluju stromům

žaluju stromům

žaluju

žaluju..


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru