Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHraju ti
28. 10. 2010
7
11
1491
Autor
Fialkaa
Tepy promlčených věků
kreslí po zdech bez doteku
světlem stínů jezer vlny,
prázdných židlí sál tak plný,
klavír v bílých klapkách tuší
smutek černých klapek duší,
lék, mých prstů pohyb letmý,
vybarví je teplem ze tmy,
tóny vysvlečené z prachu
překonaným tichem strachu
proprší s ozvěnou citu
ke tvým uším, jenže… jsi tu?
11 názorů
HERO IN BLOOD
28. 10. 2010
Pro mě je všechno srozumitelné, dovedu si představit to napětí a očekávání, kotrasty tomu dodávají kouzlo.
Básně se píší proto jinak, než se běžně mluví, právě proto, že jsou to básně.
Sestavit takto své pocity do vázavých veršů prostě musím kladně ohodnotit, i když nejsem žádný kritik.T*
Světlem stínů = na zdi se míhá stín i světlo (třeba zvenku oknem) do těch vln..
překonaným tichem strachu = tréma, než se člověk odhodlá začít hrát, než se odváží prolomit ticho, překoná ticho, překoná ten strach..
Chápu, že to může znít nesrozumitelně, ale já vím přesně, co myslím každým řádkem.. Stručných a jasných básní mám dost a teď jsem právě ráda vytvořila takový spletenec, který si může každý vyložit po svém, když bude chtít. Je psaný lehkou rukou s pěkným obrazem v mysli, bez nucení se.
Nemluvila bych tak normálně, pravda, buď bez obav. Normálnosti si začnu zase zítra užívat dost, teď si hraju.
Nepotřebuju, aby mě každý chválil a tipoval, ale taky nemám ráda, když mým představám někdo nutí provozní řád.
to je právě to-- tím hůř že nebylo záměrem tak psát
já už se tak podivuju delší dobu a nechápu, kde se z lidí tohle hrne jakožto "přirozený"
sakra takhle bys přeci nemluvila normálně
/židlí sál tak plný .. hm/
a poezie není nějakej vrásčitej exponát za výlohou antikvariátu
s kurvama to jen naschávl ženeš do extrému
no
nepopírám že jsou tam pěkný momenty
ale naprosto zaskládaný takovejma konstrukcema
který maj bejt asi jakože působivý a poetický
ano na první pohled třeba jsou
ale jakmile se nad tím výrazem zastavím, nutně si uvědomím že je to jen nějaký podivný chrlení..
světlem stínů
tichem strachu... to je taky konstrukce teda
promiň no
nemá cenu se rozčilovat
jen abys moc nevěřila všem těm tipíkům a hvězdičkám
snad ti někdo dá i něco jako kritiku
Nic archaistického nevidím a ani nebylo záměrem tak psát. Vím, že jazyk současného tisíciletí je "hovno, kurvit se a silikon", ale pardon, nějak mi to nejde. Jsem prostě stará dvaadvacítka. Nicméně děkuju za názor.
překotný kotrmelce ze stráně zarostlý takovým nějakým podivným archaickým mustrem rádobybásnickýho jazyka z minulýho tisíciletí