duet

po ránu oblečená

jsem jenom do tvých slibů

že někdy večer přijdeš včas

dvě hlavně beze jména

vedou zpět do zálivů

výstřelem skončí jedna z nás

po ránu opuštěná

jak psice na mě vrčí

já nejsem schopen ohřát mráz

dvě cesty vedou z Říma

vpřed k žaludečním křečím

na konci mne je příkrý sráz

kdysi jsme měli

pohodlí ze saténu

svou pevnou cenu

jak prsty propletený

ploty nás dělí

a světlo za vteřinu

nenese žádnou vinu

jen dálky nečekaný

vturánu obehraná

jen slova samá voda

slib že poslední byl to špás

pravidla dávno daná

trumfne si pak se poddá

dorovná sázku hlásí pas

vturánu nesmyslná

je slze ve tvých očích

na poušti touha stavět hráz

dvě cesty vedou z Říma

vyber si trest či zločin

na konci sil je příkrý sráz

kdysi jsme měli

pohodlí ze saténu

svou pevnou cenu

jak prsty propletený

ploty nás dělí

a světlo za vteřinu

nenese žádnou vinu

jen dálky nečekaný