Srach

Ostrý zvuk trubky zavraždil lesní ticho. Všichni se třeste! Lesem projíždí Pán! Země se zoufale otřásá, z větví padá dolů křišťál z ranní rosy. Ptáci nešťastným křikem varují ostatní v divokém vzletu. Koně se bezhlavě řítí jak o život. Mají vyvalené oči a pěnu u huby. Nediv se, ovládá je totiž Pán. Z ramen mu vlaje černý plášť se stříbrným leskem slz. Je tak velký, tak mocný a tak strašně nekonečný! Nedívej se tam, Pán není krásný. Je hrozný! Stačí ho kouskem oka zahlédnout a prostoupí každý kousek duše a sevře ti srdce tak pevně! Tak jak to udělal i mě.

Já vím, že mě neposlechneš a podíváš se tam. Taky tě ovládne, protože dokud neznáš jeho jméno, nemáš důvod utíkat.

---