Zřejmě vymyšlený deník Horviho Nathalsona

1.       1. 10.

Dneska jsem měl docela zajímavej den v práci. Ani ne tak den jako zajímavej rozhovor…

Přišla za mnou jedna paní a povídá mi:

„Pane,  já už jdu domu, dneska už mam odpracováno.“

„Počkejte.“  já na to,  „A kolik je vlastně hodin?“

„No deset.“

„A to jste dneska tady byla už tři hodiny?“

„No ano!“

„To se mi nezdá, vždyť pracujete od 8, je to tak?“

„No ano!“

„No tak to vás čeká ještě hodinka, tak se tu nezdržujte a koukejte jít ještě makat.“  Tento pokus o ukončení debaty mi nevyšel, neboť hned na mě vypálila:

„Ale pane, tak to není!“

„Počítejte se mnou 8, 9, 10.“

„To jsou 3 hodiny!!“

„Jo tak takhle vy to berete,  no tak to si dejte ještě jednu na víc  a pak vás pustím dom?“

„Ale nemyslete si,  že vám tady budu dělat přesčasy.“

„Nebojte se a hlavně se už nezdržujte,  práce čeká .“

Pochopila.

Na tuhle chvíli jsem se těšil…a totiž až zavře dveře z druhý strany.

Jo to se to někdo má. Taky bych chtěl mít pracovní dobu jako naši romští spoluobčané. Když to tak vemu, tak mě dneska čeká v práci romská dvanáctka, a to nezní spatně. :))