Zloděj

j to básnička pro mne

Zloděj

jsem zloděj má jediná lásko a pokorně přiznávám se k tomu

Kradu kde můžu,má milovaná krásko

Také když ode mne se zase vracíš domů

 

Jsem lupič ty má nejsladší

To zapítarti nechci ani nemohu

Ale já kradu jen co je mi nejdražší

Snad aspoň trošku si tím pomohu

 

Kradu tvé zářivé úsměvy a zurčivý smích

Také tvůj hlas,co krásně hladí,vůni těla a vlasů

Vše střádám jak žebravý mnich

Vždyť máme pro sebe tak málo času

 

Ukradl bych tvé myšlenky-a že jich jen v tvé hlavě je

Nezlob se proto ,lásko na mne,na ubohého zloděje

Jen kdyby se to aspoň trošku ,jenom něco málo dalo

Vždyť mám tě pro sebe jen občas,tak zoufale málo

 

Tak nezbývá než se dohadovat co oči tvé mi říkají

Celkem to jde,vždyť výmluvnější jsou víc než ústa

Jenž tak ráda,vášnivě se s mými líbají

Jsem prostě kleptoman,bez tebe vyprahlý jak pusta

 

Kradl bych i tvé polibky,však svými za ně vlastně platím

Zcizil bych také čas,co trávíš někdy s kýmsi jiným

Kradu i tvou vznosnou chůzi,dřív než tě milá z očí ztratím

Za tyto krádeže se lásko stydím a cítím se vinným

 

Všechny ty moje krádeže jsou jenom z nouze ctnost

A jenom ty,má nejdražší můžeš rázem všechno změnit

I proto tě-já zloděj-teď žádám o prominutí,o milost

Snad jednou přijde čas,kdy budeš si i mých krádeží cenit

---