Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa hlavním nádraží v Olomouci...
30. 01. 2002
1
1
2055
Autor
cvrček
Na hlavním nádraží v Olomouci jsem potkal Krista. Měl modrý oči jako na svatých obrázcích, nevinný výraz a žádal mě o búra. Já mu řekl vyčítavě: “Už jsem tě tu potkal tolikrát a pokaždé po mně chceš búra.” On na to: “Ale nikdy jsi mi ho nedal.” “Nedal a nedám. Peníze po mně nechtěj Nechápu tě. Proč tady celý měsíce chodíš a žebráš. Vypadáš zdravě, mohl bys pracovat. Nemá to smysl.” “Hlavně, že v tom vi
dím smysl já.” a možná žádný smysl neměl a možná ten příběh měl smysl jen pro mě a možná pro vás a možná je to celé nesmysl. Možná si píchal a možná měl opravdu hlad. A možná den nato zemřel na kříži hladem. A možná začal pracovat a stal se dobrým občanem. Ale od té doby jsem ho neviděl.1 názor
Tp: Vyborne vystizena nalada toho nadrazi... Mimochodem kalhoty tvaru zvonu mam moc moc rad...
Hubitel: Tak tak... podobné schizouše také moc nemusím, neboť se domnívám, že přijmout nějaký světový názor za svůj jen proto, že je člověk momentálně v psychických sračkách je krajně nevhodné... ontologii však tímto činem ani nepřidá, ani neubere... mimochodem jedná se především o filosofickou disciplínu, nikoli teologickou