Radost

S každým dnem

hledíme do dáli

S každou vteřinou

vše ztrácíme

Někdy jsme plní smutku

Jindy plní radosti

Jako milenci

Za úplňku

Ale co je vůbec radost

A co smutek

Jen pouhá slova stvořená člověkem

Nebo je v tom něco víc?

Umíme se vůbec ještě z něčeho radovat

Nebo se dokážeme jen přetvařovat

Jako odporný hmyz co nedokáže snít

Snít o budoucnosti

A zapomínat na přitomnost

Neustále hledět na minulost

Kterou stejně nezměníme

Jen se trápíme a ztrácíme sami sebe

Každá minuta je drahá

Každý pohled znamená naději

Každý čin je již minulostí

A každý sen je předem ztracený

Tak proč vůbec snít

Proč se radovat?

Když přetvářka je tak snadná

A přitom tak ubohá

Jako lidská podstata sama

Celou dobu o tom přemýšlím

A jediné co mě napadá

Je, že to co děláme musíme dělat

Pro sebe a pro lidi, které milujeme