Pronic

 Všechny stromy

ohnuté doprava

tíhou hovorů

asymetrií ran

na měděných miskách vah

Nasněžilo tak vysoko

během noci

mechanických snů

o všch tupých

bocích, spáncích, prstech...

Brání se a strachují

na svých nohou

málo silných

krčí čela

pod kterými

panenky už příliš řídké

Co bolí

i když by nemělo

to mne vytrhne jistojistě

rukám teplým

Když to nechám

zbláznit mne

...jedenáct počestných zrad

během jediného dne

kdysi dávno

okrádá mne sprostě

až dnes...