Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePád anděla
Autor
Ziriael
Řekni mi milovaný
kolik žen měl jsi
a jaké byly?
Temné i plavé
nevinné dravé...
Kolikrát jsi
líbal
miloval
prosil
zradil?
Jak dlouho jsi hledal
mě?
Vzpomínáš?
Sváteční noc
a soumrak vyřezal
zarudlým skalpelem
obrysy z noci.
Obkreslil křivku
odhalil ukrývané
půvaby boků
křehkost dlaní
oblost lýtek
šepot ve vlasech.
Na bledá ňadra
dopadal sníh.
Otevřela jsem oči
a uviděla
tebe
Ve tvých prstech
na tvých rtech
a na řasách
hořel plamen
našeho svítání
Vzal jsi mě
hnětl mou duši
tělo
abych byla taková
jakou jsi chtěl.
Učils mě chlastat
"holka
voči ti hoří
jsi tak hustá
tak pij, dej si,
budu tě mít rád."
Učils mě nespat
to byly kalby
pár tablet
a celej svět
tancoval s náma.
Učils mě prodat
svý tělo
"pojď kočko
seš krásná
tvý kozy
chci tě
prošukáme noc..."
Chtěla jsem
milovat
snít
doufat
věřit
a tys mě učil
chlastat
svádět
nenávidět
Jeden rok
a zase Vánoce
zas ležím ve sněhu
ale rty
šklebí cynická póza
zkazils mě
Šeptáš
"vrať se mi"
ale už žádnej dotyk
nerozpustí sníh
na rtech
na prsou
ve mě