Včera jsem zemřel

Včera jsem zemřel... a tys taky zemřela.
Nejdřív nožem rozpáralas mi břicho,
abys mohla vyjmout mé srdce ven z těla,
aby dotlouklo a bylo už ticho!

Ale malý kousek mě ještě v tobě žil,
tak podřízla sis hrdlo sama sobě!
Až teď jsi mě zabila a já pochopil,
že vždy budu patřit, má lásko, tobě.

Však marně popravený o životě sní,
marná je láska, která jednou odezní,
samotným králem není možné dávat mat,
mrtvé srdce nemůže znovu milovat.