Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Matko

30. 12. 2010
5
16
2465

Kroužím,

volám po mršině…

Jen       

slyším dusot,

pardon

to nejsou koně!

 

Nedávný omyl

napravím těžko…

praštit po hlavě

paličkou

místo kapra

tebe jsem měla,

matko!

 

Třeba by se ti rozsvítilo


16 názorů

Ansel
02. 07. 2021
Dát tip

dobrý nápad, vypsat se z agrese než ji zacílit vůči sobě


ohhh to je moc povedené...

sharik
23. 01. 2011
Dát tip
hm, chápu, že lidi co maj normální, nebo dobrou matku to pobouří. já to víc než chápu. TIP

Je to takový můj "štěk"

Nejsem tu, abych sbírala tipy. :-)) Jsem ráda, když mě někdo čte.

Makoves
08. 01. 2011
Dát tip
Jasně, je to báseň. A vlastně proč ti nedat tip. Napsala jsi co cítíš, co tě trápí.

Nerada bych to tady rozváděla...je to báseň, ať v tom každý vidí, co vidět chce. Díky za zastavení se. :-)

Makoves
08. 01. 2011
Dát tip
To je zvláštní. A není to jen mylný dojem. Obvykle to bývájí právě matky, které nás znají nejlépe, jen to prostě tak necítíme.

Někdy je těžké tu úctu cítit...hodně těžké. Mě vlastně nikdo doopravdy nezná - ani vlastní matka.

Makoves
08. 01. 2011
Dát tip
Trošku drsné. Matka je matka a i když nás matky občas štvou zasluhují uznání a úctu.

..padám...))))) ..pa...)

čekám, až přijde domu, abych jí mohla vpálit, oč jde

:)))..pozor ať si to nepřečte..chuděra..

Je to nadnesené...ale jinak bych to s chutí udělala.

..nepřeháníš to?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru