Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
Autor
beth.
Omlouvám se za takový menší 'duševní průjem', ale nějak se mi to strašně chtělo ventilovat a takhle anonymně mi to přišlo nejlepší...
Vídám tě ve snech, má marná skoro - lásko, která vlastně ani nejsi má.
Vídám tě ve snech s očima dokořán.
Jsi krásný. Záříš a jsi krásný skoro jako ve skutečnosti.
Jsi bílý - celý bílý, jako sníh, jasně bílý, průzračný, snad průhledný...
Vlastně ne. Ne, to jsem já: průhledná a neviditelná.
Neviditelná pro tebe.
Díváš se mým směrem, ale hledíš skrz mne. Cítím, jak mnou tvůj pohled bolestivě projíždí.
Chci křičet, že tu jsem, ale bojím se, že mě uslyšíš a zacpeš si před tím uši.
Chci se tě dotknout, ale bojím se, že mě ucítíš a odstrčíš mne od sebe.
Bojím se...
A tak se jen lehce otáčím a ty dál hledíš skrz mne
k zrdcadlu.