Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVečerní přemítání
Autor
Lightdancer
Nemocen
v srdci a na tělě
tak skoro skomírá má duše
když už i v hlavě není místa pro ticho
Porůznu
plýtvám časem, nejsem sebou
předurčen zdolat hory, oči
utkvěle civí na mou zášť a radují se; zášť
Lidé
ti šťastní marnotratní kanibalové
co plýtvají svým dechem
pomalu ubírají života, tak se bav dál
A hnidy
co pošly v dávnověku
přeživší bezpáteřní vůdci povstání
hodují na citech
Je načase
vyjádřit svoje nitro
dokud neztmavlo, nezetlelo
jak podzimní strom
Byť bude rozvinuto
v budoucnu, již není šance na přežití
pudů, kvalit, co nám přibližují svět
Koho co zajímá
když jediné o co se zajímáme
bylo a bude pouze povrchnosti plod
V pradávných dálavách
skrýváme rosu, párek z nás
v osudu dojde blaženosti
tak po čem bažím já
tím není nic
Třeba mě osloví
ve tmavém podchodu
neznámá dívka, hlesne:
"Tebe jsem hledala po věky,
a tys hledal mne."
V posledních dobách
nechci vidět ženy, je mi z nich zle
čekají oběti, neobětují nic
V posledních dobách
nechci vidět muže
jsou pouhým odrazem
zašlého majestátu
Možná jsem neměl čísti Nietzscheho
zde hlásám nadčlověka
možná jen žadoním
svrhněte moc
Možná chci zažehnout tu svíci
z níž pravdy plamen tiká
a tak jen prosím
ať už příjde noc