Hlad

Hlad.

Lačnost.

Znáte to.

V hlavě máte prázdno a na nic nemyslíte, jen běháte po místnosti a ani nevíte co hledáte. Ale jste si stoprocentně jistí, že až to najdete, poznáte to.

Stejnětak jsem se po místnosti pídil já. Bezmyšlenkovitě vzal hrnek z kuchyňské linky, popošel pár metrů dál a položil ho na stůl k počítači. Pak jsem se hrabal v poličkách až jsem došel k oknu a zastavil se. Na malinkou chvíli se mi z okna mého bytu ve třetím patře zdály mé problémy malicherné.

Viděl jsem lidi, jak venčí psy. Viděl jsem lidi, kteří na sebe byli nasupení. Viděl jsem auta, jak jedou kamsi za svým cílem. Snažil jsem se přemýšlet, co dělají druzí a jak se mám vlastně dobře, ale nadlouho to nepomohlo. Měl jsem hlad.

Hlad po ní!