Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

#1 páska

04. 01. 2011
1
7
1048
Autor
projektil

 

Slunce do mě praží a já se pomalu griluji. Přes černé brýle sleduji, jak si moře hraje. Nejdříve voda vystoupá do výšky, nabere rychlost a valí se dopředu jak rozjetý vlak. Nakonec jí dojde síla a v posmrtném gestu se pomalu a důstojně skácí.

Pod nosem mi zavoní vyšlechtěná marihuana.

„Mám tady něco speciálního“ řekne vysmátý Marek a začne zapalovat obrovského jointa.

„To je tak pro dvacet lidí“ zasměju se. Najednou ji uvidím. Barevné, průhledné šaty, pod nimi černé bikiny obepínající plná prsa. Napůl černoška, napůl asiatka, černé dlouhé vlasy a krásná tvář po matce. Vysoká a sportovnější postava po otci. na mě.

Marek se s jointem v puse pomalu otočil a zírá. Nakonec se pomalu otočil zpátky na mě, v obličeji šibalský úsměv.

„Uděláme party“ znova se zasměje, úsměv od ucha k uchu.

Máme pronajatou vilu na kopci, osm ložnic, tři koupelny, dva bazény, vířivka, molo k pláži, kde kotví katamaran, kterým jsme sem připluli. Nezmínil jsem, že Marek, můj nejlepší kamarád, má kurevský bohaté rodiče?

Pozvali jsme celou partu, je jich celkem šest. Kromě Laury což je ta krasavice, kvůli které tu teď dělám pako a zpitý do němoty zpívám karaoke, je tu její bratr Paul s přítelkyní a ještě další jejich tři kamarádi. Dozpívám Creep od Radiohead a hledám očima Lauru. Uvidím ji stát u bazénu, na tváři šibalský úsměv, oči jiskří očekáváním. Předám mikrofon dál a pomalu se vydán za ní. Kamenná podlaha mě příjemně studí do nohou.

Je noc, čiré nebe se leskne milionem hvězd. Měsíc je velký jak v romantických filmech.  Ležíme na dece na střeše katamaranu. Stažená plachta sebou ve větru zbojně škube. Podívám se na Lauru, která má hlavu opřenou o moji ruku. Přesně v takovém tom dolíčku, který je na to dělaný. Oči má zavřené, pusu trošku pootevřenou. Tuto chvíli si zapamatuji a vždy, když přestávám v budoucnu věřit, vzpomenu si na ní a ona mě popožene dopředu, takže se jako vlna na vrcholu nezlomím, ale razím si cestu dál..


7 názorů

projektil
06. 01. 2011
Dát tip
Takhle vytrzene z kontextu to asi nedava moc smysl coz? Furt resim jestli mam psat dal, reakce moc pozitivni nemam

projektil
04. 01. 2011
Dát tip
Wo co de kemo

Honzyk
04. 01. 2011
Dát tip
jo vona to je scifi, tak to teda sory vole., bejby plís!!!)))

Honzyk
04. 01. 2011
Dát tip
....tyjo, jak ubalil, taks to mel fakty rozbalit/Zé/ a podelit se s nama, ubozakama, kery jezdime jen na Kacerov a pak busem---PP

projektil
04. 01. 2011
Dát tip
souhlas, ale ja se tak snazim

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru