Ku*va

neni to vysloveně špatný...neříká to nic novýho - a to by vůbec nevadilo. Mně v tom ale chybí emoce, nějakej náboj těch obrazů. Plést z nití slov, dát je nějak do hromady, to umí skoro každej. V pravý básni (básničce) jde ale o pletení a vyšívání vzorů, o obarvení těch nití. Třeba úplně jednoduše, ale nejde jen vzít slova a sešít je dohromady. To je to druhý, co mi tu chybí: pocit, že jde o nerozdělitelný, jasně daný dílko, celek, kterej je takovej jakej má bejt (nic nestříhat, nic nepřišívat). Zjednodušeně: neni to ani pohled kurvy, ani "něčí" pohled na kurvu ať už z jakékoli perspektivy. Chybí náboj a identita dílka. Jsou to jenom zajímavě poskládaný slova...nikoli ale hloupě a beze smyslu. Kdyby to nestálo za nic, tak bych se tady takhle nerozepisoval...