Procitnutí

Procitnutí

Šel pustinou muž.  Šel odnikud nikam. Stopy zanechané v písku po pár sekundách zavál prach. Ten muž nemá žádné vzpomínky ani myšlenky.  Jen jednu jedinou, jít. Když má hlad jí, když žízeň pije, a když je unaven spí. Jde, už tak dlouho neví, jak dlouho možná jsou to jen dny možná měsíce anebo dokonce roky. Najednou ho zachvátil zvláštní pocit. Asi by ho měl znát, má dojem že už ho někdy cítil, jen si vzpomenout kdy. A v tu chvíli si vzpomněl, přišlo to jako blesk z čistého nebe. Nevzpomněl si sice, kde a kdy to cítil, ale věděl co to je. Byl to strach.  Začal se bát. Bál se, že poušť skončí, že už nebude moct jít, bál se že skončí jeho dosavadní cíl. Ale na druhou stranu měl najednou i radost. Radost z toho že se bojí. Vždyť je to po dlouhé době něco víc než nic. Šel tedy dál. A postupně si začal uvědomovat žár pouště, který spaloval vše živé v dosahu. Cítil, jak i jemu odebírá sílu, jak mu krade tolik potřebnou vodu. „Zvláštní“ říkal si „nikdy dřív mě nic podobného netrápilo“. Sundal batoh, vyndal vak s vodou a napil se a v tom si uvědomil, že i voda v tomto vaku musí jednou dojít. Co se stane, až dojde všechna voda a dojí všechny zásoby co má u sebe? Umře tu jako už tolik lidí nebo stihne najít nějakou oázu? Přemýšlel a při tom šel pořád dál. Krok za krokem, metr za metrem, kilometr za kilometrem. Bylo to jako by se postupně probouzel ze snu, jako by přišel z jiného světa a myšlenky a city ho dohnaly až teď. Začala ho zmáhat únava. Chtěl se posadit jako už tolikrát. Jen tak si sednou potom lehnout a spát, ale věděl, že pokud to udělá tentokrát, zemře. Vody už zbývalo sotva na svlažení suchých rtů a z jídla už zbyly jen drobečky na dně batohu. Šeřilo se. Slunce v barvě krve pomalu zapadalo za obzor. Stál v němém úžasu. Už věděl vše, cítil bolest, strach, radost a lásku k okolnímu světu, ale bylo tu ještě něco. Poslední otázka kdo je a proč tu vlastně je? A v tom mu to došlo. Bylo to přesně ve chvíli, kdy slunce zmizelo za obzorem a zbyla z něj jen rudá zář. Najednou tam stál vědom si toho kým je a co teď musí udělat. Byl zas sám sebou.