Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNáhoda ?
15. 12. 1999
0
0
991
Autor
zámek
... křik.
Omlouvám se,
přeci nechtěl jsem.
Nerozumím tomu.
Proč ?
Vždyť mě to mrzí víc.
Víc ?
Já ?
Nerozumím tomu.
Ale proč ?
Proč se mé sebevědomí rozlilo na nepravém místě ?
Nemám kam utéct.
Musím se dívat,
jak slábne,
jak ubývá ...
... pomalu mizí.
Ztrácí se.
Chci,
chci ho zpět !
Neutíkej !
Kam jdeš ?
Záblesk !
Nechám ho odejít.
Nedohonil bych ho.
Vrátí se.
Vím,
že se vrátí..
Nejistota.
Jak dlouho ...
Jak dlouho budu muset čekat ?
Nemůžu stát !
Nemůžu čekat !
Jdu.
Musím jít !
Nemůžu ho nechat o samotě.
Nevydrželo by.
Zmizelo,
ale vrátí se.
Jdu.
Musím mu jít naproti,
musím mu pomoci.
Čeká,
čeká na mě.
Bibšo neděs se. Tohle je hodně dávno .... ale pravda je, že jsem to já ... je to ze mě.
Hej, zámek, kam se to řítíš???? Děsíš mě změnou své formy, svého stylu, tvoje spontánnost ... klid, sednout k čaji, zabořit se do ušáku, pustit si nějakou klidnou hudbu a relaxovat.