zapovězeno

připadám si jako na základce

tehdy bylo taky všechno zakázané

hlavně nesmělo se nikde povídat

co nám vyprávěli doma

nejspíš po třiceti letech potřebuju osvěžit pravidla

mluvit o tom kým jsme si byly – zákaz

mluvit o tom kým ti stále jsem – zákaz

psát o svých snech – zákaz (jako bys sama nikdy žádný nezveřejnila)

bát se o tvé zdraví – zákaz

prosit o záchranu – zákaz

tak jen pojď

vezmi co jsi ještě nepobrala

přetni mi hlasivky (hlas který tě uklidňoval už nepotřebuješ)

vypíchni oči (ve kterých ses tak ráda topila)

usekni mi obě ruce

a budu konečně zticha

na mozek vezmi kladivo

ať tě zapomene

a prostřel srdce

jedině tak už nebude VĚDĚT

že JSI ta pravá

až tohle všechno vykonáš

potom zkus mi znovu poradit

že žít je možné

třeba to konečně pochopím…