Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePíseň starého námořníka
12. 01. 2011
12
14
3616
Autor
Makoves
Z archívu dnů jež stály za hovno.
Těším se na všednost.
Mám radost z povinnosti.
Mé uši neslyší
nářek slepých úst.
Řítím se z kopce,
brzdím bosou nohou.
Pliji rozumu do tváře.
Nejsou tu růže
nemajíce trny.
Hladím je a bolest nevnímám.
V duši mám pramen,
kde zchladím rány.
Tam oči tajně myji.
Po řece slz vedu loď trápení
a smutku,
až na ostrov soucitu.
14 názorů
soucit? kdo by stál o tu nedůstojnou náhražku? ten poslední verš mi trochu vadí
100Wzarovka
16. 01. 2011
Název se mi zdá maličko otřepaný, ale tip si zasloužíš v každém případě. :) *
Vykašli se na dny, co byly na hovno. Hlavně aby bylo dost i těch dnů, kdy je inspirace (a nejen na hovno)
:o)
*
nejvíc se mi líbí:
V duši mám pramen, kde zchladím rány.
Tam oči tajně myji.
T***
sepotvkorunachstromu
13. 01. 2011
Nemajíce - plurál... je to moc roztahané po ploše, jinak se dá jíst. *
Nemajíce - plurál... je to moc roztahané po ploše, jinak se dá jíst. *