Lítost

Lítost Je jako červ uprostřed vaší duše.Užírá ji stále víc a víc a vy pak cítíte úzkost, osamělost a takovou zvláštní vnitřní bolest. Chcete jej zastavit, ale nevíte jak. Máte pocit že se na vás všichni vykašlaly a vy jste teď na všechno sami. Nebo jste se vykašlali vy na ně? Zamyslete se nad tím. Čím je způsoben ten náhlý zvrat vaší nálady. Stále si jen užíváte života, berete od ostatních a jste zaslepeni vlastním štěstím, že nevidíte cizí bolest. Nedáváte pozor na cestu, proto někdy stoupnete vedle, čímž ublížíte ostatním. Ti vám to pak vmetou do obličeje se vší silou. Týká se to přímo vás, vnímáte to, takže se cítíte ublíženi. Teď je hrozně vám, ale ostatní nepociťují potřebu pomoci vám, když vy jste v jejich úzkých chvílích nepomohli jim. Bolest a smutek vás pak dotlačí k tomu, že se omluvíte. Chcete být zase ve společnosti druhých. Když krok vedle není moc velký, bude vám odpuštěno. Když ale sejdete z cesty, bude to trvat déle, dokud se nevrátíte. Otázkou ale zůstává, dáte si na to příště pozor? A bude vůbec ještě někdy nějaké příště? Jestli ano, doporučuji se tím tolik nezabývat, protože právě takovými vedlejšímy kroky se učíme. Hlavně dbejte na blaho ostatních, ale nezapomínejte ani na sebe. Hlavně se neupínejte jen na jednoho člověka, jinak snadno sejdete...