Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zpověď starého muže

14. 01. 2011
6
9
405

aneb jak jsem kdysi doufala, že mě kdysi kdosi vnímal

 

Dlouho jsme se míjeli

-mně zajímaly jiné ženy

a ona zase pohrdala frajery,

jako jsem byl já

 

Až jsme se jednou potkali

na pánských toaletách na univerzitě

ona tam kradla kohoutek

a já se schovával před jednou krávou,

která se mnou „nutně potřebovala mluvit“

 

Bylo krátce po prvních termínech zkoušek,

na víc než na polovinu jsem si ani netroufal jít

a ten zbytek taky nic moc,

zatímco ona už měla volno

 

Ani nevím, jak se to stalo,

najednou jsme seděli v hospodě,

naproti sobě

a klopili do sebe již bůhvíkolikáté pivo

zaregistroval jsem, že umí být i docela vtipná

 

Obětovala mi celé léto.

Nalila do mé hlavy dost na to,

abych u opravnejch zkoušek obstál.

Já ji za to naučil fetovat

a pomáhal jí propít její stipendium

 

Nebyla krásná,

jediné co měla, byly oči.

Inteligence, úžas a hloubka

se v nich zrcadlily z jejího

špekem obaleného srdce.

 

Byl bych blbej,

kdybych si nevšiml jejích pohledů.

Kouření cigára napůl, dávání si šota

či šňupání kokainu jedním brčkem

jí zjevně přestávalo stačit

 

a to její kouzelně drobné sebevědomí

jí nedovolovalo cokoliv naznačit

tak jen mlčky trpěla

a mně se nechtělo nic řešit,

tudíž jsem dělal blbýho.

 

Státnice bych bez ní nezvládl,

stejně jako ona by je nezvládla beze mne.

Ona mě učila, já ji uklidňoval...

Oběma nám to nakonec dali

 

Odjela pak někam pryč,

po půlroce jsem dostal pohled

z Argentiny

a pak mi její soused

říkal něco o Austrálii...

 

Pak jsme po deseti letech měli třídní sraz

Já byl rozvedenej a bez práce

Ona nepřišla

a spolužačka říkala něco o smrtelné autonehodě

před osmi lety...

 

Jiná dodala, že to bylo letecké neštěstí,

kdosi zase oponoval, že se ponořil parník,

kde dělala servírku

a ta, co ji vždy nesnášela pro její přímočarost

nyní pod vlivem alkoholu křičela

že to určitě byla sebevražda

a nejspíš ve vězení...

 

Všichni zkrátka věděli všechno,

jen já, její nejbližší kamarád, nic.

Z mých kdysi krásných spolužaček

se staly bachyně s vyhaslým pohledem

-dnes by tu byla za královnu,

uchovala-li si ten svůj hluboký,

inteligentně užaslý pohled

a přístup...

 

Spolužák mi pak řekl,

že slyšel něco o Havajských ostrovech

Prý tam žije šťastně vdaná

má čtyři děti

služku

a obrovskej barák s bazénem.

 

Nikdy jsem si nic nepřál tak strašně moc

jako nyní, aby to byla pravda...


9 názorů

Jitussss
15. 01. 2011
Dát tip
není to zlý, asi rozumím.T

Metta
14. 01. 2011
Dát tip
první půlka krása:) pak se to nějak rozkecalo

moorgaan
14. 01. 2011
Dát tip
...POPIS NIC VIC..

na volný verš moc, na povídku málo...ale obsahově dobrý, tedy.

hmmm.... a mela velkou prdel??? T

Honzyk
14. 01. 2011
Dát tip
jo, mozna neni az tak extra napsany, ale co se tu clovek dozvi!*

varankaka
14. 01. 2011
Dát tip
je to podprůměrnej text vysokoškoláka, sorry

..já ti nevím.. ..příběh není špatný..ovšem na volný verš je to strašně popisné..osekala bych to.. ..a nějak moc z toho na mně křičí jak seš úžasná..nemůžu si pomoct..:) ..to je ovšem jen můj názor..prd tomu rozumím..:) ..jinak vítej na písmáku..:))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru