Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSex ve městě II Vůně ženy
Autor
Sebastiana
Sotva se Irena vysprchovala, zazvonil jí mobil. Oznámila nám, že má domluvenou schůzku s tím číšníkem, co jí utíral z nohou tu rozlitou limonádu. Věděly jsme, že Irena má sklony k sadismu. Doma měla přítele Rexe, který byl jejím otrokem.
„Víš ale, že jsi domina, třeba se to tomu chlapci nebude líbit, ...“
„Když mi tak klečel u nohou a sbíral ty střepy, … vzrušilo mě to, nejhezčí je chlap vkleče,“ zasnila se Irča.
Než odešla, všimly jsme si, že s sebou bere podezřelou tašku. Zvědavě jsme do ní nakoukly a zjistily, že tam má krásný bičík a kdoví co ještě.
„No, alespoň ona si to užije,“ zavrtěla sebou na manželské posteli Jitka.
„ Láďa je teď pořád unavený a na mě nemá čas,“ postěžovala si.
„Víš co je to měsíc bez sexu?“
„Vždyť já jsem tak nadržená, že místo do očí, koukám mužskejm do rozkroku a za chvíli se přistihnu , že myslím na to, jak asi vypadá bez kalhot. A to mám Láďu ráda a nevěrná mu být nechci.“
„No, ...a zkoušela jsi si třeba pomoct? Víš, jak to myslím, ...“
„Neumím to, nikdy jsem to nepotřebovala, vždycky byl po ruce někdo, nebo později Láďa, ...“ zrůžověla ve tvářích Jitka.
„No, tak mám pro tebe dvě zprávy- jednu dobrou a druhou trochu horší, ale vyrovnáš se s tím.“
„Tak – můžeme si užít sex, aniž by jsme byly nevěrné – to je ta dobrá .“
„Ale nebude u toho chlap, to je ta druhá zpráva.“
Odhodila jsem svoji růžovou noční košilku přes lampičku a vytvořila tak krásné přítmí. Jitka mne pozorovala rozšířenýma očima.
„Už jsi si sáhla na jiná prsa, než na svoje?“
Jitka nesměle natáhla ruku a dotkla se mě. Pohladila prsa a zkusila zmáčknout.
„Máš ráda, když tě Láďa mačká prsa?“
„Nejdřív něžně a později drsně?“
Jitka pokývala hlavou. Vzrušeně se jí rozšířily oči, když mě pohladila ukazováčkem dole, přidala prostředníček a za chvíli vytáhla prsty vlhké. Vzrušovalo ji, jak jsem reagovala na každý její dotek.
„Tak a teď mě nech, ať tě ochutnám,“ přikázala jsem jí a roztáhla jí nohy.
Věděla jsem přesně, kde mám být jen něžná a kde mohu přitlačit. Věděla jsem, kde se jí to nejvíc líbí a kdy mohu být drsná. Bylo to, jako bych milovala samu sebe.
„Málem jsem z toho dostala infarkt,“ oznámila mi Jitka udýchaně za chvíli.
„Můžu, ...chtěla bych taky, ...“ nemohla se vymáčknout Jitka.
„Chtěla bys mě taky ochutnat?“
„Jo, ale nevím, jestli ...“
„Jestli se ti to bude líbit?“
„Zkus to,“ zavrněla jsem a lehla si na záda.
Jitka mne nejdřív lehce olízla jazykem a chvíli přemýšlela.
„Voníš úplně jinak, než chlapi,“ zamyslela se a pak se usmála a uznala, že se jí to líbí.
Když skončila, zjistila, že je zase vzrušená. V tom se otevřely dveře a dovnitř vpochodovala Irena. Pohlédla na naše zrůžovělé tváře a lesklé oči a bylo jí to jasné. Na blondýnách se světlou pletí je to prostě poznat.
„Nezapomeňte, co jste dělaly, já se jdu osprchovat a jestli mě přiberete, jsem hned u vás,“ rozhodla se bleskově.
„Ale my nejsme masochistky,“ protestovala jsem, když k nám skočila na postel, držíc něco v ruce.
„Jak ti vůbec dopadlo rande?“
„Byl hned hotovej, jak jsem se ho párkrát dotkla bičíkem. A když mi to udělal znova, šla jsem domů. Akorát jsem se vzrušila,“ odfrkla.
„To nemyslíš vážně?“ Rozšířily se oči Jitce, když viděla, co má Irena v ruce.
Měla tam robertka a to stylově černého a velkého.
„Opovaž se dát ty nohy k sobě,“ zašeptala Irena drsným hlasem.
Bylo vidět, že se jí to líbí, a tak jsem se přidala. Chytla jsem Jitce ruce, aby se nemohla bránit a stiskla jí zuby bradavku.
Ráno jsme se probudily v jednom chumlu.
„Víte, jakou má výhodu sex s váma?“ Vrněla Jitka.
„Nemůžeme otěhotnět a tohle se nepočítá jako nevěra,“ odpověděla si hned.
„No, ale Láďovi to radši neříkej.“
„Proč?“
„Třeba, až tu budeme příště, tak by se chtěl přidat,“ napadlo mě.
„A nemohl by?“
„Jo, ale musel by sedět tam na židli a mohl by se jen dívat, … nebo by jsme ho mohly přivázat...“ rozvíjela úvahu Irena.
„Jé, ono bude nějaké příště?“ Rozzářila se jitka.
„Jasně!“ Odpověděly jsme unisono s Irenou.