O bytostech nekonvenčních a lidech nesourodých

Odkud vezmes ten vlastni program? Narodis se, zavru te do cerne mistnosti, kam ti budu davat jen jidlo. Nikdy nic neuvidis, nikdy na tebe nidko nepromluvi. Jsem zvedav jaky program pak vymyslis.

V zásadě se vše zjevuje z nicoty (eufemisticky řečeno). Mimochodem, není větší brzdy lidského poznání, než názor.Pokud jej samozřejmě nejste ochotni měnit neustále dle nových informací. Svět je tak rychlej. Hezký konec roku a nezlobte se když si přečtete něco, s čím nesouhlasíte. Později zjistíte, že to bylo důležitější než to ostatní :-))

Obhájit před kým? Sami před sebou? I kdyby ti zlatíčko sebevětší poklad zjevil se mezi písmeny tvého monitoru, svůj život si budeš muset nakonec sestavit z vlastních principů, jejichž objevení není v tom co kdo řekne, ale co ty osobně cítíš. Málokdo dokáže překročit svůj vlastní stín. Ještě že ten sníh mizí :-)

Jenomze to, co ty osobne citis je to co do tebe vlozila vychova. Neni to neco co prichazi odnikud. Vsechno co vis jsi musel nekde precist, odvodit, slyset.

Prdlačky.Naštěstí. Jinak bychom mi lidé nevzdělaní byly vyřazeni a nepřipuštěni k lizu. Opakem je pravdou. Stačí se nebát a cesty hledat. Program jenž do tebe byl vložen, je možno vyjmout a implantovat "vlastní". Ale dost již, netřeba házet perly sviním. Ti co vědí nepotřebují a ti co nevědí nechtějí. Nicméně venku se rozjasňuje a je čas na krátkou procházku :-))))

Manzelstvi je typ zavazku. Vztah prochazi behem sveho vyvoje urcitymi etapami, ktere jsou vymezeny prijetim urcitych zavazku. Pokud se takovy zavazek neprijme, nemuze vztah prejit do dalsi faze. Jednotlive zavazky ani nemusi byt nahlas vysloveny, ale pocita se s nimi. Kdyz zacnu s nekym chodit, predpokladam, ze nebude chodit s nikym dalsim. Pokud tohle neplati musim plytvat energii na sledovani kdo s kym a nemuzu ji venovat na rozvijeni vztahu. Spousta lidi namita, ze manzelstvi zavadi jistotu. To rikaji lide vetsinou mladi. Ti si libuji v nejistote, maji pocit ze spravny zivot se riti kupredu. Jak clovek starne zacne byt vdecny za kazdy kousek jistoty. Uzavrenim manzelstvi si ti dva slibuji, ze spolu chteji nadale zit a posunout to zase o uroven vys. Teprve kdyz se s partnerkou dohodnu, ze oba chceme jit spolu minimalne jeste par let dale, mohu se soustredit na vylepsovani vztahu timto smerem. Manzelstvi nemusi byt to oficialni statem uznavane. Muze mit mnoho forem, ale vzdy z toho musi vyplyvat dohoda obou o dalsim spolecnem zivote.

Derfl: Hážu... :-)) (Su totiž svobodný; já kdybych byl tak mladý jak su svobodný, tož to su puberťák - a taky su, skoro ;-); eště se mně žel ;-) nepodařilo být nevěrný) :-)))

Jo, tak nějak.

Vidím "vyžší vstahy" a musím utlumit stahy, tudíš si nejdřýf doleju, neš to dočtu.

Ah. :-) Nemám /radši/ žádnou připomínku. Balast.

Monty: Fííí. Jsme parazitové! Nejsi takhle náhodou Matrixčka? Ale abych tě uklidnil, mýlíš se - většina lidí docela často dodržuje přírodní zákony (kromě Copperfielda, a tak)... Zdůvodňovat nízkou vyspělost společnosti tím, že ještě neodvrhla manželství, je mírně řečeno pomýlené, leč v současnu dost rozšířené. Ale ono to snad přejde. Někdo je promiskuitně založený, někdo ne; ten první bývá hlasitější, a tak se mnohdy nesprávně jeví normálnějším. Ono vůbec když se o něčem příliš mluví, stává se to normálním - a příznak dnešní doby je snaha mluvit o všem. Tabu=špatné. Za chvilku bude normální už úplně všechno. Anebo možná ne. Staší prostě chvilku mlčet a naslouchat... Ech, co to melu. Zkrátka, takovéhle debaty... víte, co se říká o těch, co o tom příliš kecají.

Hezky napsáno, Monty. S drtivou většinou souhlasim.

No, můj názor na manželství je takový: Pokud oběma lidem na tom záleží, aby prožili ty chvíle v kostele nebo nekdě jinde, tak proč ne? Kolik je ale takových manželství? Tady se ale bavíme o formálních věcech. Pokud jde o manželství jako vztah, myslím,že teď bych se vdávat určitě nemohla.Ani bych se vdávat nechtěla kvůli dítěti, nebylo by to fér.Je to velmi závažná věc.Jsem člověk, který má ve vínku přelétavost, a pokud někdy skončí, pokud mi ji někdo dokáže vypudit z mého já, tak pak se vdám.Ale to je ve hvězdách.;o). Vždycky si dělám srandu, žebych nemohla nosit svatební prsten,protože bych ho ztratila.Třeba je to nějaké znamení, že se nemám vdávat.Třeba ne. Pokud jde o milostné vztahy, vztahy milenecké...Myslím, že jestli si chce někdo užít, tak ale aby nikomu tím neublížil.Podle mě, pokud jsem s někým a objeví se někdo třetí, tak nejhorší věc je dělat něco za něčími zády.Je to slabošství. Stalo se mi jednou, že jsem se ještě s někým nerozešla a už jsem vlastně začínala s druhým. Naštěstí to skončilo dobře. Ale to jsem odbočila z tématu. Tak stručně. Myslím, že ať jde o jakýkoli vztah, milenecký nebo nemilenecký, nikomu do toho nic není.Jen naše společnost je tak pojebaná, že se lidi živí pomluvami. Co se týče věku, je to přece na těch dvou lidech, jestli jim vadí nebo nevadí, pokud jejich partner je o hodně starší nebo mladší,pokud jde o fyzický vzhled. Milostné aférky...Vždycky se říká, že za všechno může ženská.Nevím proč.Tím se ale chlapi shazují a dělají ze sebe slabochy, které může ženská snadno ovládat. Myslím, že pokud chci zažít něco extra, tak si musím dávat pozor, aby z toho nebyla aférka. Asi hodně z nás žen zažilo už ten pocit, když ráno vycházíme z cizího bytu ;o). Pokud to byla chyba, je nutné si ji uvědomit a už ji nedělat (ačkoli byla moc, moc...), a pokud to za chybu nepovažujeme, tak proč se trápit? Radši budu končit ;o)....

No, pokusím se odpovědět podle nejlepšího vědomí a svědomí, i když moje názory budou asi... kontroverzní?:) Vztahy na "běžné" úrovni, pohybující se ve směru prvotní sympatie - vztah - svatba - manželství - rodina popsal velmi pregnantně již Schopenhauer (doporučuji zejména Metafyziku lásky). Téměř vždy v nich hraje značnou roli praktická úvaha ŽENY, neboť muž jedná spíše emocionálně, zatímco žena racionálně. Jakkoli je mi tato legalizovaná forma prostituce odporná, nemohu ji a priori odsoudit, protože lidé jsou prostě takoví. Abych řekla pravdu, nejsem si tak úplně jista tím, na co se vlastně ptáš, co mají být "nekonvenční" nebo "pouze milostné"? Máš tím na mysli tzv. "nevěru"? Nevím, ale pokusím se z tohoto úhlu pohledu odpovědět. Absolutní shoda mezi dvěma partnery je téměř nemožná. Ve vztahu se vždy vyskytnou určité třecí plochy. Nevěrou se obecně řeší nedostatek zájmu ze strany partnera; nenachází-li člověk satisfakci svých potřeb u partnera "legálního", najde si náhradu, která mu právě toto poskytuje. Milenec či milenka, jelikož s námi netráví tolik času a tolik praktických životních problémů jako manžel/manželka, jsou v našich očích "lepší", "chápavější" etc., ale ve většině případů by z nich byli stejně "špatní" partneři jako jsou ti, které už máme (ne-li horší). Soužití totiž vytváří situace, které již nelze řešit jen nějakým cicmáním a společnou návštěvou koncertu vážné hudby (protože "toho našeho nějakej Wágner vůbec nezajímá"). Z tohoto hlediska je naše současná morálka neuspokojivá, protože v ní proti sobě stojí egoismus a obecně zažité archetypy chování. Nejsme muslimové, takže nemůžeme pojmout dvě tři manželky, nejsme hippíci a nežijeme v komunitách; proto člověk, dopouštějící se nevěry, musí svůj mimomanželský vztah tajit, neboť by jej společnost odsoudila - nemluvě o tom, že nechce ublížit svému oficiálnímu protějšku. Věk ve vztahu dvou lidí roli nehraje. Pohlaví... asi jak pro koho. Někdo má rád holky, jiný zase vdolky. :) Manželství je přežitek, ale při současném stavu morální a etické a bůh ví jaké ještě vyspělosti lidstva stále ještě něco, co dodává společenskou prestiž (být po 25 letech věku "svobodný" je, zejména na malých městech, něco jako tělesná vada) a ekonomickou stabilitu. Lidé do něj ve většině případů vstupují proto, že se to tak dělá. Nemluvě o tom, že třeba "musí". Zasadit strom je důležité proto, abychom aspoň maličko vrátili přírodě to, co jí neustále bereme, aniž bychom se nad tím pozastavovali. Postavit dům a zplodit syna důležité není. "Dům" je v tomto případě pouze symbolem materiálního zabezpečení rodiny; plození je "důležité" kvůli zachování druhu, ale podle mého názoru si lidé zaslouží vyhynout; jako živočišný druh se během minulých staletí jaksi neosvědčili. Člověk není pánem tvorstva, je to de facto parazit, který jako jediný ze všech zvířat nedodržuje přírodní zákony a chová se tak arogantně a necitlivě ke svému okolí, že až hanba mluvit. Milenecké aférky jsou brány se zřetelem na pohlaví proto, že se obecně tvrdí, že muž má milenku jen na fyziologické aktivity, zatímco žena ke vztahu přistupuje "srdcem". Je to samozřejmě předsudek, ale co už s tím naděláme. Není zdaleka jediným, který jsme přijali za dogma.

Wopi tady nejd o to jak je to napsané ale co je tam napsané!!! Ale za chyby se omlouvám, když jsem to po sobě četla, musela jsem být slepá.

mnoho otazek a koukam, zadna odpoved... Proč lidé tak skrývají své vstahy, o nichž si myslí, že by je společnost, v horším případě zastoupená rodiči, nepochopila? zrovna tato otazka je spatne polozena. Vztahy se skryvaji prave proto, ze by je spolecnost nepochopila. Otazka ma znit, proc spolecnost nektere vztahy nechape? jenze pak uz se clovek dostane k tomu, co je moralka a k tomu, co je spolecnost ochotna akceptovat a k tomu, ze konkretne ceska spolecnost je dost netolerantni... ale jinak mam obavu, ze jsem presne nepochopila k cemu ma toto auditorium slouzit

No tak předně - "vstahy" - no Fuj! V daných otázkách záleží hlavně na individuálních pocitech. Je smutné, že ne všechno společnost chápe (/chce chápat), na druhou stranu je ale taky užitečné mít nějaké normy. Podle mě není od věci, že se manželství váže na plození potomků, což je (z teoretického hlediska - praxe je složitější) možné jen při "normálních" partnerských kombinací. Společnost si chce zajistit své pokračování a jako korigující (a částečně taky donucovací) mechanismus si tvoří normy. Tím nechcu propagovat zakazování homo- svazků, když chcou žít spolu, proč ne, i to dědění bych jim povolil, ale mělo by se to právně (normativně) odlišit od normálního manželství, které má božské posvěcení. Takové ty moderní tendence egalizace různých pohlavních a sexuálně-orientačních kombinací můžou vést k degradaci rodiny a k degeneraci a zániku lidstva.

Nejen laskou ziv je clovek... alespon nekteri tak soudi a ziji tak. I ja patrim mezi ne. Laska i ta milostna je jen jedna z mnoha cinnosti, kterym se lide venuji. Take treba pracuji, udrzuji rodinne a spolecenske vztahy, atd. Ne kazda laska a to predevsim ta milostna, je v nerozporu se zbylym svetem. Doporucuji knizku od Roberta Fulghama .. Opravdova laska. Neni to roman, ale sbirka pribehu a pouceni, rekl bych, ze by se k mnohe pasaze z ni daly napsat primo do tohoto auditoria. Nakonec soudim, ze prava laska je vzdy zalezitosti jen TOHO JEDNOHO konkretniho cloveka, zamerne nepisi dvou, protoze to neni pravda, jen JEDEN ten ktery clovek rozhoduje o SVEM vztahu. Jestli tak cini s ohledem na druhy a treti lidi, je otazka jina a mnohem obsaznejsi. Z toho tez vypliva, ze: Vek, pohlavi, zdravotni stav, manzelsky stav nema zadny vliv - jiny, nez neprimy. Pokud by tomuto memu prizpevku nekdo nerozumnel a chtel by, abych snad nekterou myslenku rozvedl vic, ucinim tak, jinak pokladam danou otazku za zodpovezenou :)

No, ona Dalmatika sice píše "vstahy" :-/ ,ale na druhé straně zase píše "vyžší", tak se to vyrovná.. Ale je mi z toho do pláče. :(