Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo snů ponořená
02. 02. 2011
4
6
1149
Autor
Saimaa
vrací se cestou mořských květů
k slunci a záři východní
po vlnění z písku
než se rozední
než se rozední
viděla sílu oceánu
slyšela prales v opuštění
a větrná radost
toť odpuštění
toť odpuštění
stěží se brodila rozmoklou zemí
a hledala kousek v němž zhasl by žár
tvořila řeky schoulená v kamení
slané mámení
slané mámení
teď stojí zrozená k stmívání zády
a zdraví se přátelsky s nocí i dnem
zostřená vodou zněžnělá od trní
orli stříbrní
orli stříbrní
6 názorů
Pěkná báseň, až na to opakování posledních veršů v každé sloce. Já bych to vypustil, ale jde pouze o můj názor.
Já myslím, že i kdyby byl, tak je vcelku milé se doplňovat i ve verších. Navíc, mě to básnění poslední dobou vůbec nejde. tak alespoň jednomu z nás. Piš za nás oba. :D Alespoň na chvíli.
Alloha Hurro: Díky. :)
Elemmire: Popravdě řečeno jsem si na něj vzpomněla, když vyjadřoval mojí momentální náladu. A pak se tahle básnička napsala sama během deseti minut... Ale záměr v tom tak úplně nebyl. :)
V něčem mi to připomíná můj Šeříkový sen. Jako by to byla parafráze. Moc hezké. *