Ani slovo

„Nebudeš mluvit, tak chcípni“, nevyhrožoval Wayne Brugelmans, pouze konstatoval. Nikdy nebyl zvyklý žádat o něco dvakrát. Výstřel, který roztrhl tichý a poklidný závoj newyorské noci, jen potvrdil, že nekecal. Ne poprvé doprovodila jeho devítimilimetrová přítelkyně někoho na věčný odpočinek. S chladnou přesností a mrazivou bezcitností vystavená jednosměrná jízdenka do zapomnění. Tak jako opustila střela hlaveň, opustil život Wayneovu oběť. Nábojnice padlá na zem mu zazvonila jako zvon na jeho poslední cestě.

Wayne střílet uměl. S chirurgickou přesností mu to poslal do hlavy. Červený obláček čerstvé krve dal Wayneovi najevo, že opět mířil dobře. Skrz prostřelenou hlavu nebylo vidět město v pozadí, takhle to chodí jen ve filmu. Wayne bezstarostně a s kamenným výrazem ve tváři skopl tělo z mola do moře, lhostejně asi jako když vyhazuje mastný pytlík od pomfritů. Jako by se nic nedělo. S nezájmem opustil ono místo a zabalil se do hávu chladné noci.

Věta: „Máme tady mrtvýho“, načala stejně jako včera, i předevčírem a vlastně skoro jako vždycky, další ospalý ráno na policejní stanici. Nikdo se nedivil, nikdo se nepozastavil.

„To je pro nás Jimmy“, pobídl kolegu Frank Newby. „Vražda?“, podivil se jakoby na oko Jimmy Algar. „Asi jo, má prostřelenou hlavu a zbraň nenašli. A jen blázen by se zastřelil na kraji mola, aby pak následně mohl zahučet do toho zkurveně studenýho moře. Tam by klepal kosu i mrtvej.“, pokusil se Franky, jak mu říkali, ale neslyšel to rád, o vtip, kterýmu se klasicky nikdo nezasmál.

Franky nebyl z lidí, s kterýma byste zašli na jedno. On prostě neuměl pobavit, i když se o to usilovně snažil. Ale byl to zatraceně dobrej policista a každej záviděl Jimmymu, že ho šoupli právě k Frankovi. Ten ho táhl nahoru s sebou. Nebyl žádnej případ, kterej by putoval do složky Odložené.

„Něco neobvyklýho na mrtvym?“, jako by se snad nemohl dočkat Jimmy dočkat, až budou na místě činu. Ale byla to jen zdravá zvědavost a správnej přístup.

„James Belewicz, osmatřicet let, svobodnej. Nic výraznýho. Jo, ty vole, vlastně byl němej.“

„Ty vole to je divný.“ „To je a chudáci ryby, málokdy je navštíví někdo z naší říše a když už, tak si stejně nepokecaj, když vole ani mluvit neumí.“

Opět se nikdo nezasmál.