Smutná

Básník sedí shrbeně,

z ruky mu visí cigareta a

na zemi leží pero.

Propiska.

Hodila by se flaška vína,

ale to mu nechutná.

Pivo není moc poetická záležitost.

Taky pořád psát o tom samém,

o smrti, konci, beznaději,

o štěstí které uniklo,

nebo nikdy nebylo.

A nebo vůbec neexistuje?

Nebude.

Podlaha z dřevěných prken

trouchniví,

kolem se vznáší zrnka prachu

v paprscích slunce,

které nehřeje.

Tam sedí básník

v suchu

v teple

Básník pláče