Balada o hře na výdrž

 Těm, kdo mají z ruky do úst,
navýší daně, sníží plat,
vždy se tváří, že jde o růst,
něco to hlavně musí stát.
Lidé si budou uvykat
na tento nový unikát,
kde z kapes platí levný stát,
který je přijde pěkně draho.
V téhle hře platí: nevyhrát,
taková hra je ovšem na ho…

 Kdo je chudý, tomu bonus
bohatí budou upírat,
je tak snadné zvýšit tonus,
a těm, co platí, ubírat.
Třeba se vyspí z různých ztrát
či nechají se utýrat.
Dál bude o ně utírat
mocný svůj zadek pro své blaho.
Ten, kdo je mocný, umí hrát,
taková hra je ovšem na ho…

Těm, kdo vládnou, jde prý o půst:
poctivých lidí, to je znát.
Je tak snadné mocí prorůst
v korupční systém, aparát.
Je pro něj těžké: zastarat,
starší je, než sám Ararat,
marné se bude namáhat
radnicí hnout, co hýbe Prahou.
Platí: jen jeden dává mat
taková hra je ovšem na ho…

Lehce lze vše, co smrdí, prát
očistou čisté odírat,
klientelistickou jít drahou,
exkrementy se prodírat:
taková hra je ovšem na ho…