Nehledej štěstí v tom, co ti schází, ale v tom co máš

Každý z nás si jistě někdy řekne : "Já bych chtěl tohle, nebo támhleto." A přijde nám to zcela normální. Každý si někdy zasteskne po tom, co nemá. Ostatně, proč si stýskat po tom, co máme, když to máme ?

A tak je to se vším. Třebas když moje máti otká sousedku, tak zjistí, že má lepší barvu na hlavě, tak ji musí taky mít. Ale závist sem snad tahat nebudu.

Mám jednoho známého. Už si ani nepamatuji kde a kdy jsem jej poznal, leč vím kde ho najít. V ústavu sociální péče! Od svého narození je od pasu dolů ochrnutý a má tak znenmožněné mnohé radovánky spousty ostatních lidí. Třebas chůzi ! Není to krásné, že člověk může chodit, pohybovat se, tančit běhat nebo jezdit na kole ?

Ale kdo se nad tím dnes pozastaví ?! Každý to bere jako samozřejmost. Ostatně, kdo neumí tančit, tomu stejně nic nepomůže:-) Ale pro mého kamaráda je to třeba celoživotní sen. Třeba ne. Možná už je tak dokonale sžitý se svou situací, že mu ani nepřijde, že by mu něco scházelo. A jak taky ? Vždyť to vlastně nikdy nepoznal. Anebo, že by právě proto ?

Lidé jsou tací, většinou se po něčem pídí (v případě možnosti chůze se někteří z nás narodili i s předpokladem k tomu určeným), dosáhnou toho a strčí to do velké skříňky plné věcí, do "minulosti". A tak se snaží dál.

Samozřejmě, člověk musí mít nějakou stálou motivaci, nějaký smysl života nebo tzv. "motor", co nás žene kupředu. Bylo by asi pošetilé někomu navrhnout, ať se již po ničem nepídí, ať je rád a spokojen z toho, co má . To by se mi pravděpodobně většina lidí vysmála do očí.

Člověk prostě potřebuje doufat v něco, po čem touží, čeho jen tak nelze dosáhnout. Každý z nás jistě o něčem sní, někdo o bohatství, někdo o lásce...

Stejně tak si ale myslím, že jen lidská sobeckost dovolí člověku utápět se v hořkosti nesmyslné agónie jen kvůli tomu, že nemá co chce. Není lepší zaradovat se zu toho, co máme, než litovat se z toho, co nám schází ? Určitě ano !

Jen chtějme klidně dál víc a neztrácejme ideály. Stačí jen se někdy zamyslet nad odvěkou lidskou otázkou : "Co je opravdové štěstí ?" Pro někoho muška jenom zlatá, vozíček a přátelé jenž jej obklopují, pro někoho láska...

Kdo ví ?