Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV případě potřeby ...
13. 03. 2011
1
3
1566
Autor
Jan Šuránek
Věnováno Markétě
Snad jen tolik,
kolik člověka dělí od světa
kolik zdí, jenž ti brání
aby jsi žila s ním
kolik překážek, kolik lidí
jen tolik, tolikrát jsi
a čím víc se snažíš, tím víc to bolí.
Slepí jsou průvodci slepým
a ty to dobře víš,
proto nechtěji vidět a zdát
a snad jen proto
bojuješ o něj i o sebe.
V kohoutku zní podvědomé zvuky bubnů
nevíš, co psát, nevíš jak spát
Tvůj status - nevidomá
a nevíš
co zítra, co pozítří
potkáte se vůbec někdy
obejmete se, protnou se vaše srdce?
Nebo vše odezní,
jako plachý vítr létavice?
Ale ty nechceš být jen stínem,
nejsi tou, za kterou tě mají.
Ty jsi moudrá
Ty jsi sladká
Ty jsi klidná
Ty jsi pohledná a cudná
Jsi zkrátka jedinečná
V pomyslný případ už téměř nastává
ba je přímo už tady
Nastává zúčtování, brzdy se odráží o kolej
klapotající hodiny, poslední minuty, vteřiny
touží být naplněny
už je konec?
Snad jen ty - na něj čekáš
a možná i najdeš, pod skořápkou iluzorností
kterých nabývá s postupem času
a neví, co s nimi
a co tedy s ní?
S ní zbývá jen to jediné
sloupnout
Ale nemůžeš? Nyní v případě potřeby?
Skromností, se kterou dojdeš
možná na krám, možná v tržnici
ne!
V bortícím se světě nemá odvahy ani ten
ba ani ta hvězda, která v noci vyjde, aby zazářila.
Smích tvých úst, kdyby zmizel, tak už nepoznám
ani zvuk křídel keřů malinových
ani pohled trnů holubích.
V kase leží kladivko.
Otevři ji! A nemeškej mladíku!
Vždyť pro tu, která byla dosud stranou
pro tu není již z propasti úniku.
Sevři její dlaň!
3 názory
dneska jsem si na ni vzpomněla, někam si ji pověsím, je vážně nádherná...děkuju moc moc