Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmuteční vrba
04. 12. 2001
0
0
1229
Autor
Catrin
Smuteční vrbo
chodila jsem k tobě každý den
Smuteční vrbo
chtěla bych se u tebe schovat
snad nás mlha přikryje neviditelným závojem
Tys mě znala
tys jediná jsi mě měla ráda
Já tě na čtvrtkách malovala
a ve tvé koruně větví jsem se smála i plakala
Ty jsi jen šuměla
byla jsi němá
Víš jen tebe jsem teď za přítele měla
a zdálo se že jsi stále bdělá
Nespala jsi
jen jsi mi byla přítelem jako já tobě
Tvé pochopení a mlčení
jsem hledala v tobě
Ty vrbo u vody tady stojíš
jsi pevná a stará
Již několik let tady stojíš
již nejsi mladá...
Catrin, nezlob se, v patnácti letech jsem psala podobné básničky, ale dávat je sem, to by mě asi ani nenapadlo... Dokonce se jedna z nich taky jmenovala Smuteční vrba. :)
Vím sama dobře že všechno stárne i já a dobře vím že se s časem nedá bojovat a ani s ním bojovat nechci. Tuhle báseň jsem psala, když mi bylo 15let. Byla jsem smutná a vzpomínala jsem na místa ze svého dětsví, kde jsem byla nejraději.Vztah člověka a přírody.Mě ten strom hodně pomohl, může se ti to zdát směšný, ale já v tu dobu k němu cítila úctu,musela bys zažít to co já abys pochopila proč jsem to napsala. Nic proti:-)))ahoj
všechno stárne, příroda i nepříroda, protože čas nezastavíš.
Nebudu tě nějak dlouze kritizovat, protože nemám čas sama.
Pokus se zkrátit verše, zbytečně je neprotahovat. Rozepiš jeden delší verš na dva a pokud je libo, zrýmuj ho. Moc to všechno šroubuješ...
Tak zatím.