Holt je to jak to je, suďte mě.)

Pěkně v teple u babičky

Zrovna když dávala do trouby

Péct maso

Sem si nalajnoval

Dobroty

Na obalu sin city .

                              /a skleněnka jen probleskla/

 

Zapálil si tabák

Usmál se a propiska

Jen svištěla

Po prázdnym, zhola nepopsanym papíru

A místo inkoustu

Sem použil svojí duši.

                              /své přirozené já/

 

Jenže místo příběhu

Sem porodil tuhle hovadinu

A tak sem si předsevzal

Že se vrátim k chlastu

Dřív než mi vyhasne

cígo, duše, zápal, existence .

/a hlavně život/

 

Dal sem si druhou lajnu

A to naprosto stejně jako tu první            

/až na to, že maso už se peklo/

A věděl sem, že je to jako život

Znova

A znova

A znova a znova a znova…

 

Měl sem chuť jít sledovat telku

Abych si vymlel mozek

Natolik

Abych psal pro lidi

Dostatečně plitký

Básně.

                              /pro všechny patetický hovada/

 

Dal sem si třetí lajnu

A vylízal obal Sin city

A svět BYL

Přátelštější

Pochopitelnější

A lidi zas o něco víc plitký.

                              /kromě jednoho jedinýho přítele, kterej mi rozumí a je stejnej jako já/

 

Dal sem si čtvrtou lajnu

A pátý cígo

A neměl na celym světě jedinýho

nepřítele

kromě a jedině kromě

sebe sama

                              /můj eidos za nic nemohl/

 

Všechno bylo spojený v jedinej

perfektní celek

A já se s tou neutuchající

Dokonalostí

Řítil do temnot

Z kterých není cesty zpět.

                              /krásně to chladí!!!/

 

Dal sem si pátou lajnu

A byl si jistej

Že mě nikdo nepochopí

/ani svět, ani lidi, ani člověk, ani kámen/

A možná ani to moje druhý já ne

Ne a ne a ne

Pochopit sám sebe.

 

Kouřil sem asi dvanáctý cígo

A věděl

Že líp prostě bejt nemůže.

Studenej pot mi stékal

Po horký kůži

A já otevřel okno směrem do světa.

                              /jupí, tramtararáááá/

 

Venku se plahočili lidi                   

/s pocitem dokonalosti/

V troubě se peklo maso

Od cigarety utíkal kouř

A já se třásl a třásl

A bylo mi víc než

Skvěle.

 

Dal sem si poslední lajnu a litoval,

že nebe nemůže bejt na zemi

i když v něj nevěřim

a tak sem sál prázdnej nos

a měl chuť být bohem napořád.

 

Zrada hodnot

Sebe a

Přátel a

Produktivní společnosti a svýho těla

Je jako biftek

Co sis dal při hroznym hladu.

/Chutná tak báječně!/

 

Jenže za hoďku

Budu zas jen opilec

Co se utápí ve vědomí

A budu litovat

A smát se

A možná si i vyhonim u porna.

 

Sme zvířata přátelé

A kdo hledá víc

Najde jen výzvy ke zbytečnosti

Sem feťák, alkáč, cynik, hajzl a bůhví co ještě

Ale občas se mam fajn…. A vidim naději!!!

A občas taky ne...

 

 

 

---