Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObyčejný den
28. 03. 2011
27
26
4490
Autor
stenos
V pět hodin se probudí
otevře kočce dveře do pokoje
namaže chleba
a přibalí jablko a cigarety
autobus ho pohltí
okolo půl šesté
sedá si -
byly doby
kdy si sednout nemohl
fabriky byly plný
ranní autobusy byly jak mlýnky na maso -
někdy ale v tom mlýnku narazil
na krásné tělo ženy
pamatuje si jak ho ty doteky vzrušovaly
většinou to ale bylo jen o potu nebo pivním dechu
dnes se může v klidu posadit
fabriky sou prázdný
a ti ostatní vstávají jinak
po šestý si udělá kafe
nají se
zapálí cigaretu
jednu a hned druhou
najede filtr
připraví vápno
a nakrmí kočku co našla domov na provoze
udělá potřebnou práci
je sám
ostatní propustili -
když je chvilka klidu
vyluští sudoku
nebo umeje popelník
-den se vleče
přes oběd
přes odpoledne
za plotem
hrají bulharští dělníci volejbal
a ještě kousek dál
táhnou lidi na výlety
nevnímá hustotu hodin
čas je dán přesnou šablonou
která zaručuje klid
a výplatu
odbije šestá večer
staví se na pivo
pokecá s chlapama
o bramborách
ženskejch
politice
a třeba i vo biatlonu co běží v televizi
domů dorazí okolo desátý
dá kočce paštiku
a zavře ji na chodbě kde má pelíšek
zapne bednu
běží krev
běží erotika
masturbovat už ale nebude
na balkóně si zapálí
poslední cigaretu
přehlíží krásu měsíce
čistý smutek holých větví topolů
do postele ulehl s dobrým pocitem
provoz předal čistý a bez závad
nemusí se stydět
ještě se jednou pořádně napil
z bytu na konci chodby se několik dní
ozývalo
šílené kočičí mňoukání.
26 názorů
sepotvkorunachstromu
06. 05. 2011Jarmila Moosová Kuřitková
07. 04. 2011kouzelná_květinka
30. 03. 2011
Připomíná mi to Páralovy romány - nějak takto bych si je představovala poetizované.
opravdu si cenim toho, že někdo i v této pozici dokáže napsat něco, co by nedokázal ani sebevětší študák
Asi rušilo!Já toho člověka znal z provozu a z druhýho nástupiště.Ulehl ke spánku a druhý den nepřišel do práce.
jj, spíš že si nestěžovali, že je to ruší...
připomíná mi to skoro přesně jednoho týpka, co bydlí hned vedle s garfieldem, pořád chce, abych se stavila, a mám strach přijít i nepřijít, blbej blbej strach
Nevím, je to příběh sto kilometrů ode mě. Lidi ale všeobecně serou na věci za zavřenými dveřmi podivínů.