Neboj, to zapomenu

Ticho tesilový
noci,
a kolem se rodí
nový lásky
peříčkovejch slečen
a
kluků s plastikovým brčkem
v zubech.

Možná přelétavá
vůně
starýho listí,
možná mžitky světel
jsou pro mě ti
mentální pornoherci,
co všichni nacházejí
v konci dechu
při dlouhým polibku.

Tak samozřejmě
šťastná
jako oni,když zavírají oči,
otrhávám lichý cípy
čtyřlístků,

z jejich gest
už si dávno nevyčítám
samotu.