Jako strom v poli

Tak jako strom osamělý v poli u trati podléhám iluzi, že nic už ne(z)tratím. - T jo, stromy, to je moje :-))

Líbí se mi moc, zajímavá myšlenka a má to spád. Ale když nad tím budu přemýšlet - nejprve píšeš, že si sáhneš na život a ve druhé strofě už pouze čekáš na smrt, která přijde zvenčí.. I tak dávám tip*

moc hezky napsané :-))) TIP

Strom v poli---------orientační bod.K tomu se upírají zraky kolemjdoucích,on poskytuje stín poutníkům,útočiště ptákům.pesimictické,přítomnost zamyšlení se nad svým koncem.Líbí-tip

Po básnícké stránce "valde bene". Po filosofické stránce je zde zobrazen naprostý individuální skeptiscismus a opět takový silně elegický motiv, na což jsem u tebe již zvyklý. Na závěr je zajímavé, jak dojde k tomu analogickému přelití člověka do personifikace stromu, kterému už je dopředu leštěná zřejmě maximálně jen malá pamětní destička, která bude upomínat - zde stál strom uprostřed pole, jenž však za pár let zmizí a už nebude ani ten strom, a ani artefakt, který by jeho bytí připomínal.

miluju stromy

Jako strom v poli si ani na ten život sáhnout sám nemůžeš... :( A kolem tebe "Myši v poli", slyším a vidím ten strom, pěkně jsi ho vymaloval. A ten pomníček vidím vyleštěný pod tím mrtvým stromem.

.. já již také nic neztratím.. dvě tvé větve mě doslaly..