Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSloka
07. 12. 2001
11
0
2042
Autor
Sama
Pokouším se si tě vybavit
a hledám ve svém srdci
tvé oči hlas i ústa
Nedovedeš si představit
jak hluboko jsi ve mně zůstal
Drownedgod
18. 12. 2002
horák...je horák:) je to dost krátké,ale Sama říkáš, že pokračování by bylo zbytečné...odhadnout to je vzácná vlastnost....zdá se mi že to chybí strašné spoustě autorů(včetně mě)....*
Asi jo, kašlat, nebo je to o tom, že jsem se dál prostě nedostala. Vlastně kecám, ještě o kousek dál bylo tohle:
Až za tebou přijdu
strhnu ti masku
pak vezmu tvoji ruku
do dlaní
a jen očima
ti řeknu
že nesmíš počítat
a mě podezírat
a pak se usmějem.
Co to je? Není to přece nic, ale dokáže to zklidnit. Ne pomoci, v tomhle ohledu to není k ničemu. Sklo nebo hluchota?
Asi jo, kašlat, nebo je to o tom, že jsem se dál prostě nedostala. Vlastně kecám, ještě o kousek dál bylo tohle:
Až za tebou přijdu
strhnu ti masku
pak vezmu tvoji ruku
do dlaní
a jen očima
ti řeknu
že nesmíš počítat
a mě podezírat
a pak se usmějem.
Co to je? Není to přece nic, ale dokáže to zklidnit. Ne pomoci, v tomhle ohledu to není k ničemu. Sklo nebo hluchota?
Samičko, celá tahle tvoje kritika je - pro mě - krásná báseň. Nebo co. Ale je to pěkný. :-)
Hermite, Sama Samička - to jsou ale různé významy, co? Já jen, že takhle mi ještě nikdo neřekl, objevuju si pořád a jsem za to vděčná...
do blbůstek bych to nedával. hm..no ne. je to chytrý, je to čistý, má to ...jo má to...má to*
Nelibí se mi první řádek. Chce to učísnout. Škoda, že se neumíš ještě trocho povznést. No, to je blbost. Horákovsky bych zneužil ten dvoják v závěru a celý to fakt hodil do blbůstek. Jo ... a trochu to bolí. To jen pro pořádek.
Gastarbajtr
08. 12. 2001
výstižnej název :-)); formálně by to možná sedlo do blbůstek víc, obsahově to blbůstka není; takovej je život
ty pocity známe asi všichni.. a jsou bolavý...
aby se mi to ale líbilo i jako báseň, ještě mi tam něco chybí...
Já vím, jenže je to právě jen pocit a nechci to řešit - jakýkoliv pokračování by nutně k nějakému (pseudo)řešení vedlo... a třeba žádný ani neexistuje nebo to může být i o tom, že pro sebe žádný nevidím. Ale to už by bylo nimrání se v tom - ne.
Pokud chceš tyhle svoje pocity nějak literárně zpracovat a předat dál, tak je zkus naspat za sebe třeba jako samostatné útržky myšlenek - jen tak, za syrova.... to možná trochu uleví tobě a i pro čtenáře to může být strašně zajímavý....