Pomocnice

Při hledání pravdy nad otevřenou knihou,

si představuji ženu s roztomilou pihou,

i když od pravdy je vzdálená,

mě připadá nádherná.

Nádherná jak sama pravda,

v hlavě rodí se mi svatba,

v knize čtu si tvoje tělo,

objasnit by to chtělo.

Je smůla, že tu není,

snad pomohlo by její vědění,

ale co když zná jen šminky

a pod očima linky?

V mé hlavě z fantasie žena,

tu musí zajímat věda,

vždyť je výtvorem mysli,

čí asi? Mysli!

Když v tom mi v hlavě řekla stop,

jak by mne někdo kop,

v hledání jsem našel cíl,

za pomoci královny víl.