Přichází tak potichu...

Je to zvláštní jev: myslím na Tebe, chci Ti něco říct a nemám možnost. Ve chvíli, kdy se s Tebou dostanu do kontaktu, a to jakéhokoliv - osobního, telefonického, mám Ti napsat SMSku nebo mail, tak nějak nevím co říct, co napsat, na jakékoliv téma! Rozumíš tomu? Máš to taky tak nebo Ty slova nikdy neztrácíš? Asi ne, jsi profesionál! I když...já vlastně taky! Jsem žena, které prý slova nikdy neschází. Tak Ti píšu, že nevím, co psát, ale že si s Tebou psát chci, že od Tebe čekám dlouhé SMSky, ale  nevím, co Ti na ně odpovědět, že mě potěší Tvůj telefon, ale říkám jenom "ahoj" a víc Ti asi neřeknu, ani když se zítra zase spolu potkáme. Přesto se na Tebe těším a chci, abys to věděl, protože Ti pravděpodobně nesdělím vůbec nic, jenom se budu hloupě usmívat. Možná...