Přátelé

Hledám vás, přátelé!

Protože potřebuji radu.

jsem labilní, nemilé,

ale s tím já nic nesvedu.

Tady sedím, přátelé!

Ubohá, nudná kocovina.

Mám na vás pár otázek,

ale nikdo z vás si mě nevšímá.

Potřebuji vás, přátelé!

Ale vy nemáte stále čas.

Jak mám zaujmout a jak mám prosit,

vždyť už mi nestačí hlas.

 A tak jsem přestala mluvit  a zavřela oči, 

vše kolem je tak palčivé.

Už nejsem vidět a vy nemůžete tušit,

že byli jste moji přátelé!