Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSOUSEDKA A LEKCE JÓGY
Autor
brackenridge
V polovině května konečně přestalo sněžit. Ashton a Matthew Whitecrow se drze předváděli po vyšlapaných cestičkách sousedství v kohoutích plavečkách. Sousedka si zakoupila ve Wall Martu kostkované šortky.
„Sluší mi?“ vnucovala se.
Vzpomněla jsem si na Mládkovy lekce němčiny (Schone haksen mit chlupen).
„Nádherný. Fakt nádherný. Akorát vidím vzadu pár zaschlejch slepičinců, ale ty si v pohodě odšprcneš.“
„Že jo? A to si představ, že byly v akci jen za pět dolarů.“
(Za kohoutí výbavu na lacross z Hamachera vyplajzla sedm stovek ani nemrkla.)
Lichotila jsem dál, až se mi od huby prášilo. Sousedka byla již několik dní v mých knihách vedena jako „náhradník“ na jógu.
Psycholožka mě na středečním sezení přesvědčila, že manželské problémy mezi mnou a Knírem (Ona se mi vůbec nevěnuje, furt jen čumí do počítače) pramení z toho, že spolu nic neděláme. Ze vzdoru jsem nás zapsala na jógu, ale bylo mi jasné, že Knír si raději přivodí frakturu kolene, než aby se zúčastnil takhle málo adrenalinové aktivity.
A taky že jo. V úterý večer už fňukal a ve středu ráno se probudil s přeleženým krkem.
„Nemůžu hlavou vůbec otočit doprava ani doleva.“
V garáži jsem ho ovšem nachytala, jak vyřezává maketu budovy Burger King. K tomu zřejmě hybnost krčních obratlů nepotřeboval. No nic, zavolám Sousedce. Ještě jsem ani nedokončila telefonické pozvání a už bušila na dveře. V záhonku s tulipány zaparkovala dětský vagón s několika batohy plnými nezbytých jogínských pomůcek.
„Já mám vždycky po intenzivní lekci jógy žízeň,“ vysvětlila a důležitě poklepala na desetigalonovou nádrž vitamínové vody.
„No, snad malá láhvička by mohla stačit...,“ namítla jsem.
„Buď připraven, vždy připraven,“ odpověděla záhadně.
Liška jedna podšitá! Určitě studovala na internetu osnovy Pionýrské organizace. Ale proč? Asi mi tajně vlezla do baráku a našla dobře ukryté fotky z mého dětství: Bez předních zubů, zato v kroji. Chtěla se mi zavděčit. Ale nebudu nic vysvětlovat. Snad nezaloží komunistickou stranu Skalistých Hor (Rocky Mountain Communist Party).
„Jmenuji se CarrieAnn a dnes vás seznámím se základy jógy. Nejprve se představíme.“
Mladá žena s hustým knírem odkašlala a promluvila jako první:
„Ježišmarjá, já jsem myslela, že jdu na aerobic! Kde je aerobic?“
Instrutorka ji nasměrovala do dveří 21.
„Jmenuju se Dwayne. Já jsem tady proto, že mě poslala manželka.“
„Mě taky zapsala manželka. John, jméno mé.“
Muži na sebe šibalsky mrkli a šeptem se začali domlouvat na pivo.
Oba seděli ve zkříženém sedu na růžových podložkách. Dwaynova se dokonce pyšnila žertovným potiskem kačera Donalda.
Sousedka se představila netradiční odmlkou. Pohledem zpražila Johna i Dwayna. Místnost utichla.
„Jóga....“
Dramatická pauza způsobila, že většina cvičenců přestala dýchat v očekávání čehosi nehmatatelně neznámého.
„Jóga... znamená obnovení spojení individuálního Já, neboli átman, s universálním Bytím, neboli paramátman.”
CarrieAnn souhlasně pokývla hlavou. Zdálo se, že v tento moment by Sousedku ráda přerušila, a započala první lekci, ale rozkurážená chovatelka městských kuřat se nedala. Tuhle příležitost (pochlubit se nabiflovaným textem z Wikipedie) si přece nenechá ujít!
Během následující půl hodiny byla instruktorka, šest studentů jógy i keramický Budha ve výklenku na zdi, zeširoka seznámena s historií jógy, sahající tisíc let před nový letopočet. Každé slovo Sousedka vypouštěla z úst jako posvátnost, občas zavřela oči jako u vytržení, takže ani nezaregistrovala, že se několik cvičenců pozvolna z místnosti vytratilo.
Na závěr rozvláčné přednášky bylo slovo blahosklonně předáno instruktorce. John se znenadání zřítil do předklonu. Během nudného monologu usnul a probuzení ranou čela do podlahy zřejmě nebylo nejpříjemnější.
“No,” pronesla instruktorka neutrálně.
“Tímto nám vypršel čas první lekce. Příště zkusíme dýchání a pozici psa s hlavou dolů.”
Sousedka vyrovnaně srolovala podložku a důležitě se rozhlédla po místnosti. Už věděla, jakou barvou by se měly vymalovat zdi místnosti, aby působily co nejpohodověji. Šlohne klíč od budovy, a o víkendu jim to tady pěkně vydekoruje! Možná pozve na pomoc i Tlustou Andreu, ať mají jogíni radost!
CarrieAnn si mě nenápadně odvedla stranou:
“Už jí sem prosím tě nikdy nevoď…”
“Vynasnažím se. Myslela jsem, že bude bez drůbeže klidnější, ale…”
“Bez drůbeže?”
“Radši se neptej…”
Tu noc sousedka spala jako když ji do vody hodí. Nevzbudilo ji ani hlasité vytí kojotů, kteří se chlubili světu úlovkem sedmi (!) svišťů. Knír dokončil maketu hamburgerové budovy a pustil se do prvního lakového nátěru (mým štětečkem na oční stíny). Ráno se ohlásilo rachotem popelářů. Vyhlédla jsem z okna a protřela si oči. V mrazivém pološeru horského rána trůnila pod borovičkami Sousedka, Ashton a Matthew Whitecrow ve zkroucené póze Kakasana (havran). Kondom ležel opodál vedle převrženého soudku s nápisem VITAMÍNOVÁ VODA.