kaprfíld

v zemi
kde se víno prodává na hektolitry
jsi mi protančila klínem
pobrala z mý knihovny dvě knihy
a bylas pryč

někdy se zdá
že se vlastně z rohu týhle postele nehnu
že jsem tam vždycky byl a vždycky budu
sedim ve stejný póze kouřim stejnou cigaretu
a jediný co se mění je okolí
jeho scenérie nebo kompozice

tehdy jsem zrovna sledoval
ostražitě
nedojedenou snídani
jako všechno co z tebe zbylo
uvažoval
jestli se z ní ještě něco vyvrbí
a představoval si šmouhu úprku
z animovaného filmu
ode mne ke dveřím
s červenými vlasy

(pro názornou demonstraci zoufale
konstantní situace
ve který žiju
se to samý opakovalo o měsíc později
jenom s bejvalejma červenejma vlasama
a ztrátou pouhé jedné knihy)

knihovna se rozpadá
nechápu jak menší náklad mohl zrušit její stabilitu

"chlapy na mě nejvíc odpuzuje
že jsem psycholožka, bojej se mě"
osobně mě na tobě nejvíc odpuzuje
že jsi pojebaný kaprfíld
a tvoje největší číšlo
je zmizet sebe

stejně máš za rohem další
měl jsi i předtím
někdy
mi to začlo vadit

pojmenoval jsem cigarety v krabičce
jmény v poměru tři ku jedné
chlapeckými a dívčími a nasimuloval si
společnost