KRAJINA ŠÍLENSTVÍ

Kovové peníze

do automatů na žvýkačky,

laskání opuštěných nádraží.

Čekáte.

Dětské bolístky nejsou zapomenuty,

v krabicích z kartónu spí vidiny,

upleteny do copů,

které jsou jako bič.

Čekáte,

že  z rudých vlasů je plamen,

že Pipi je jen postava,

že loudáme se

do barů

a ráno pak spěcháme

ke knihám v ruličkách,

co čtou se zásadně zezadu dopředu.

                                               (15.09. 2009)

A padají

mrtví chlapci,

na konci prstů schováni

milují

lehké tetování

tvořené ze světel.

A lámou se rekordy

z vypitých…

A barevné střepy

pokouší se o hru.

Pro dnešní noc je to příliš krátké

svádění.

Pro dnešní noc.

                                   (3.09. 2009)

průchod

Hodí se vzpomínat

na řádky,

kde sázíme slzy.

Je vhodné čekat

na déšť z kamenů,

jenž patří k obličejům

jako rány.

Opřeš je o sebe –

dlaně o zrcadla

co tečou v potocích.

Je vhodné se usmívat,

na ty, jenž prochází kolem,

je vhodné…

…jen tak nic.

                                   (24.11. 2009)

DISKO

Utichla půlnoc,

poněkud předčasně –

znamení pěnících šampónů

a cukrátek v lidské podobě.

Světla se svíjejí v trapné křeči,

když snažím se políbit.

                                   (24.11. 2009)

POMLKA

Sádrový trpaslíci

hledají východy z myších děr,

pochod armády spásy

a lékařské blues.

Srdce se zastavilo.

Uprostřed hospody ticho,

na oknech usychají polibky vrátného,

špína stmelila výběr statečných

z řad obecenstva.

Nekončí se, dokud teče krev.

                                               (29.11. 2009)