Jak to bylo s plnovousem

Jak to je vlastně s plnovousem

Není tomu dnes tak, že by hladká a oholená tvář byla pouze módou či módní úpravou zevnějšku, a to přes to, že si to myslí nejen většina žen, ale stejně tak, i většina mužů. Holení tváře má totiž jasné historické opodstatnění.

Ač se to nemusí zdát na první pohled zcela zřejmé, příčinou veškerého holení jsou především včely, vosy a sršně. Neboť tento hmyz při stavbě svého hnízda dospívá ke kulovitému tvaru, který se však často vlivem nepříznivých podmínek prostoru mění a ve více či méně podlouhlých konturách končí ve společném bodě. Takovéto tvary pak silně připomínají mužský plnovous.

Přibližně před 4000 lety lidé zjistili, že neoholená hlava neustále přitahuje včely, vosy a sršně, ježto se snaží v mužově plnovousu uhnízdit. Tento fakt pak často způsobil, že celé včelí, vosí, ba-i sršní roje útočily na mužův plnovous. Mužové pak neprozíravě dotěrný hmyz odháněli s takovou vervou, že bodnutí a žihadla způsobila v obličeji trvalá zranění, ohyzdné jizvy, ale ve spoustě případů také smrt.

Netrvalo to dlouho a řešení bylo na světě. Primitivní holící nástroje v podobě ostrých nožů, dýk či střepů začaly řešit tento lidem velice nepříjemný neřád. Mužové oholili své plnovousy a bylo po vosách.  Někteří z nich však neskončili pouze u plnovousu.

 Mnichové, o kterých je známo, že jsou velice bojácní a útlocitní, holili si raději celou hlavu a mnohdy i celé tělo, neboť představa vosího štípnutí pro ně byla natolik děsivá, že se kvůli ní mnohý mnich v noci pomočoval. V důsledku stoupajícího stresu, pak mnozí mnichové přestávali mluvit, stali se apatickými vůči svému okolí, ba vůči celému světu. A v mnohých případech se stalo, že ani na rychlo oholená hlava již nevyléčila mnichův stav. Je ku podivu, že dodnes mnozí mnichové z tradic zcela scestných, snaží se napodobovat chování svých předků.

Možná se divíte, proč se tedy i dnes nachází mezi námi mužové, kteří plnovous stále nosí. Je známo, že v některých oblastech se tento bodavý hmyz vyskytuje méně, v některých více a v některých se dokonce nevyskytuje vůbec. Procento hladce oholených mužů a mužů s plnovousem je pak přímo úměrné právě rozšíření včel, vos a sršňů. Když pak dojde k přemnožení v oblasti, jež není na bodavý hmyz zvyklá, dochází k panice a častým zraněním. Tuto situaci dokonale vyjádřil Karel Marx po letech spokojeného života s plnovousem, když se v Bruselu přemnožily včely. Křičel prý na Engelse: ,,Víš co je to vykořisťování člověka člověkem? Nic proti dvanácti žihadlům denně.“

Můžete však namítnout, že například arabské státy jsou přece rájem bodavého hmyzu, a přesto zde chodí mužové zásadně s plnovousem. I zde nám poskytne osvětlení historie.

Je prokázáno, že Mohamed trpěl mnohými kožními nemocemi a jeho tvář vypadala oholená velice nechutně a Mohamed se za ni velice styděl. V důsledku tohoto studu jeho tvář červenala a kožní nemoci tak byly ještě zvýrazněny. Tento začarovaný kruh řešil Mohamed plnovousem, kterého se přes nátlak Abú Bakra i Šíata Alího odmítal vzdát. V roce 632 po Mohamedově smrti přesto zůstali jak Bakr tak Alí neoholeni, aby vyjádřili oprávněnost svých nároků na převzetí Mohamedova odkazu. Proto se stalo, že obě linie sunnitská i šíitská zůstávají do dnešních dnů neholeny. Muslimové jsou tak dnes pronásledováni nejen ostatními náboženstvími, ale také vosími a sršními roji. Aby zabránili neustálým útokům, používají na svůj plnovous velice agresivních chemikálií, které hmyz odrazují. Následky používání těchto prostředků jsou však velmi drastické a kůže pod plnovousem je podobna kůži Mohamedově.

Zde vidíme, že vše bylo plně osvětleno, bylo podáno přesvědčivých důkazů, jež se neodváží zpochybnit snad vůbec nikdo.  Věc kolem plnovousů je nyní úplně zřejmá, a již neexistuje větších nesrovnalostí v této problematice.