Poezie proti slzám

Poezií proti slzám,

říkám si nad první dnešní

černou kávou

s třemi cukry.

Za domem vykvetlo pole pšenice

a v něm

malej kluk hraje na píšťalu

pro všechny máky

co tu rostou na klasech

pro lahve slivovice

tak typicky moravské

až z toho bolí hlava.

Poezií proti slzám,

říkám si nad dnešní druhou

černou kávou

bez cukru.

A venku svítí slunce

v kanceláři nechutné horko

ale stejně vím

že tvá vůně

dnes v druhém rohu postele

zůstávala

až do rána,

kdy se rozpustila

v pocitu blízkosti

Tak příjemně sladkém.