Komentář-Kauza Katyň

Na jaře loňského roku obletěla svět tragická zpráva o pádu polského leteckého speciálu, který převážel nejvyšší polské hodnostáře. Letadlo mělo namířeno do ruské Katyně, kde měli státníci uctít památku tzv. Katyňského masakru. Na palubě letounu tehdy zahynulo 138 osob, včetně prezidenta Lecha Kaczinského a jeho manželky. Je zajímavé sledovat, jak rozdílně o této události, která šokovala celý svět, psala některá česká média.  Pro srovnání jsem si vybral články serveru Novinky.cz, tn.cz, iDnes.cz a bulvárního deníku Blesk.

Server Novinky.cz nás prvně informoval o životě Lecha Kaczinského. Až půl hodiny po uveřejnění životopisu si čtenáři  přečetli tragickou zprávu-polský prezident zemřel při pádu letedla mířícího do Katyně, kde měl uctít památku padlých polských vojáků. V životopisu vylíčil server Lecha Kaczinského až idylicky. Zdůraznil zejména jeho zásadovost a celoživotní boj proti korupci. Mohli jsme se také dočíst o jeho šťastném manželství s Mariou Kaczinskou i o tom, že spolu mají již dospělou dceru Martu. Tento stereotypní popis spokojené rodiny, milující manželka a krásná chytrá dcera, pak ještě podtrhuje velikost a tragičnost události. Druhý článek, informující o letecké katastrofě, je navíc napsán velice chladně a bez emocí.  Ve čtenáři, který četl oba dva články, to vyvolává lítost a hlavně šok. 

Tento mediální server jako jediný nijak nespojuje leteckou katastrofu s prokletím Katyně.  To co se událo v roce 1943 nám předkládá pouze jako doplňující informaci pod čarou. 

„Katyň – místo polského žalu. Dříve 22 tisíc mrtvých, teď smrt prezidenta.“ Takto zní nadpis titulu, který se objevil na informačních stránkách Televize Nova, serveru tn.cz. V článku se můžeme dočíst o „prokletí“ Katyně. „Katyň-místo věčného smutku a neštěstí.“  Tento se tolik nevěnuje letecké tragedii, spíše připomíná historii tohoto „prokletého místa“. Tím se server snaží potvrdit spojitost mezi oběma tragédiemi. 

Velikost tohoto neštěstí je obrovská, avšak tn. cz se přeci jen podařilo ještě ji zvětšit. Důkazem toho je např. i věta: „Rozměry katastrofy se vymykají tomu, s čím jsme doposud měli zkušenosti.“ V minulosti se však již vícekrát stalo, že spadlo letadlo s vysokými státními představiteli, nebo byli dokonce zavražděni, jako například prezident Kennedy. 

Videoreportáž, která byla k článku přidána, obsahovala rozhovor s českými autoritami, Václavem Havlem a Václavem Klausem, kteří byli samozřejmě událostí zdrceni. Prezident Klaus v rozhovoru pro Televizní noviny řekl: „Byl to unikátní přítel, který pro česko-polské vztahy udělal nejvíce ze všech.“ Po prohledání několika zdrojů, jsem však zjistil, že polský prezident Lech Kaczinsky navštívil Českou republiku pouze jednou, a současný český prezident Polsko ani jednou.  Pro Václava Klause to byl „unikátní přítel“, i když se zřejmě moc často nevídali. Jak říká Petr Příhoda ve svém komentáři pro Český rozhlas: „Je tedy velice smutné, že mediální jazyk používají dnes i vysoce postavení čeští politici.“

Na pohled nejzajímavější titulky měl tradičně bulvární deník Blesk. Z článků jsme se však nedozvěděli nic víc, než to, co bylo obsaženo v nadpisech.  Zpráva o pádu polského leteckého speciálu nebyla sice na internetovém portálu uveřejněna, ale představu, jak asi vypadala v původní tištěné podobě, si můžeme udělat při přečtení několika dalších zpráv týkajících se tohoto neštěstí.  Například titulek s nadpisem : „U Smolensku přežil jeden člověk! Zavolal a zemřel!“.  Nadpis je to sice poutavý, ale na první pohled si protiřečí. Přežil tedy, nebo zemřel?  Článek se opírá jen o nepřímé skutečnosti a nepřipouští žádnou možnost, že by zde publikované informace mohly být nepravdivé nebo zkreslené.

Další titulek Blesku: „Pilot polského letadla na záznamu: Když nepřistanu, tak mě zabijí“.  Tento velice poutavý nadpis jsem si mohl předčíst i na Novinky.cz, ovšem další server,  iDnes.cz , na internetu zveřejnil celou komunikaci v kokpitu. A pilot nic takového během pokusu o přistáni neříkal.  Článek na iDnes odkazuje na oficiální přepis z černých skříněk, který dokonce nabízí ke stažení.  Ten je sice napsán v polštině, ale na věrohodnosti celého sdělení to rozhodně přidává. Právě iDnes, o této zprávě píše pouze jako o možné skutečnosti. Slova typu „údajně“a „nikdo neumí s úplnou přesností říci“ jsou používána velice často a dodávají článku větší důvěryhodnost.

Nemohu zde samozřejmě vypsat veškeré skutečnosti, které byly uveřejněny na českých informačních portálech.  Některé z nich se ale týkají například špatného zacházení s těly obětí tragédie. Rusové jsou v této souvislosti popisováni jako naprosto neschopní. Tím se potvrzuje i takový „český zvyk“ generalizovat Rusy jako špatný národ. V mnoha médiích byli ruští vyšetřovatelé všeobecně označováni za ty, kteří selhali, jako kdyby právě oni zapříčinili pád letadla. Servery si často ohledně těchto informací i protiřečily. „Rusové neinformovali o počasí U Smolensku!“ nebo naopak: „Rusové varovali Poláky před letem!“  Které zprávy si máme vybírat?

Moc médií je obrovská. Nejen vlastní rozhodování o zveřejňování různých druhů informací, ale i způsob jak jsou předkládány, ovlivňuje názory miliónů lidi. Proto je dobré mít vždy na paměti fakt, že novináři jsou placeni podle prodaných výtisků a v případě internetu hlavně z reklamy, která se odvíjí od návštěvnosti stránek.  I malé dítě ví, že senzace se prodává lépe než strohá, byť zcela pravdivá zpráva. Novináři dokáží i z maličkosti vytvořit velkou kauzu a o tragédii, jakou byla Katyň, o té jsou schopni psát klidně další rok, nebo aspoň do té doby, než se stane jiná událost  podobných  rozměrů.

Je tedy vždy lepší uvažovat a zamýšlet se nad tím, co se dočteme v novinách,než jen bezmyšlenkovitě přejímat a interpretovat zprávy, které jsou nám každý den servírovány doslova pod nos.