Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte secukřenka
Autor
zblblýptáček
Ten někdo nahoře už aby to skončil.
TAKOVÝ život! To nebývalo…
NEMÁM CUKR! KRADOU! VŠICHNI KRADOU!
Svět je hnus, já VÍM SVÉ a ty…
pochopíš to, už ti taky přibývá…
/chraň mne, Bože, vědět své…/
Lidi umí jen zasvinit parky
Malá ukázka našeho hospodaření
Vidíš to? Je PRÁZDNÁ!
Sedni si… a dejte mi všichni pokoj!!!
NESTAREJTE SE O MNE!!!
A TY VYPADNI!
AŤ CHCÍPNU, BOŽE, HNED!!!
/mlčím a očima sjíždím nápis na prkýnku:
vemte si domů a vraťte mi moje!!!!/
Lejou mi zbytky do odpadu! Prasata!!!
AŤ SI TO DĚLAJÍ DOMA!
Máte zvon?
Počkám na tatínka, ten to spraví, až přijde.
Tatínek byl hodný, že?
Moc hodný.
…
Berou si co je napadne. Chodí si sem jak je napadne!!!
Darebáci! Pečovatelé! Rodina! Všichni!
Lejou mi zbytky do odpadu! Prasata!!!
Ať si to dělají doma!
Viděla jste je?
To víš že ne!!! ONI VÍ JAK NA TO!
Neumíte si to vysvětlit. Ale co když to nedělají?
Co když je to jinak a vy jim křivdíte?
/úder odcházím vydýchat na chodbu
v proužku zrcadla sedí zaražená stará paní
vracím se do kuchyně mlčet naproti
přes roh stolu navazuje/
Odmontovali zábradlí ze střechy. Člověk tam ani nemůže jít.
Ještě by na mne zavolali policajty!
A zkuste si dneska napomenout děcka v parku…
Čeho se dočkáš?
A zkuste si napomenout starého člověka…čeho se dočkáte?
/do ticha jí sladím čaj/
Už půjdu…
Já už jsem stará. Můžu něco zapomenout…
Já vím.
Půjdu s tebou. Pro noviny.
Tatínek se přijde podívat, jestli nevypukla válka.